Ve třiceti a ještě nejsem milionářem

Dnes jsem si uvědomil, že mi ještě nebylo třicet let, a zatím jsem nebyl milionářem. Pak jsem se podíval do cestovního pasu a z hrůzou jsem zjistil, že mi již bylo třicet let a ještě NAVÍC, stále nejsem milionářem. Dokážete jistě pochopit mé rozhořčení, když jsem to zjistil. Je to jako zjistit, že tragicky zemřela sexy matka od vaší bývalé přítelkyně, kterou jste chtěli píglovat. Prostě je to špatné hned na tolika úrovních, že to až není popsatelné běžným verbálním způsobem.

Abych tedy byl úplně přesný, již jsem se jednou stal milionářem. Ale to byl milionář debetní, což jak jistě uznáte, není totéž. Pokud by se vám náhodou zdálo, že jsem posedlý penězi, tak nejsem. Určitě ne víc, než paris hilton a rozhodně míň, než ta nejúspěšnější černá zpěvačka v zemi. Hmm, nyní si uvědomuji, že to rozpětí může vzbuzovat rozporuplné dojmy. Prostě peníze pro mě nejsou vždy na prvním místě, ale to jen proto, že jimi ne vždy disponuji.

Uff, to jsem z toho dobře vybruslil. Bylo to však vo fous, jak se říká. Zabředávat do toho víc, nakonec bych tady ještě vysypal, že sním o velkých ženách a chytrých domech plných nezapomenutelných zážitků. Pfff.

Kdyby se vám zdálo, že tento text dává pouze pramálo smyslu, je to vše proto, že jsem ještě nebyl milionářem. Protože kdybych byl, měl bych jistě tuze mnoho volného času na to, abych psal poezii, prózu a to nejen pro postižené, šimpanze a kvardikulární jedince milující třídění ponožek.

Dnes jsem v rámci čekání na klienta (začal jsem taxikařit, nevěděl jsem co s volným časem) zašel sobě do velkoobchodu koupit javorový sirup, pětisetmililitrové balení šlehačky ve spreji, jahody a libeček. Jistě byste uhodli, co jsem hodlal vařit. Tedy ani ne tak vařit, jako spíš dávat dohromady. A ano, jahody byly španělské provenience a navzdory tvrzení paní z pokladny, nebyly nejedlé. Pravda, nepatřily k těm nej high-fidelity a high-definition jahodám, které můžete pod sluncem světových sadů najít, leč rozhodně patřily k jahodám, které když pokryjete dostatečným množstvím šlehačky a javorového sirupu, tak o tom posléze napíšete na internety. Také tak tedy činím.

Kromě toho jsem dnes nic víc neudělal, vědom si toho, že je pondělí a v pondělí se nikde nikdy v česku nepracovalo. Tedy ne doopravdy. Touto mohutnou myšlenkou o váze jednoho lachtana vodního se s vámi pro dnešek loučím a na závěr… na závěr vám přeji hezký večer, ráno či odpoledne, podle toho zda zrovna večeříte, snídáte či odpoledníte.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *