Úmorné dusno a zamračeno

Slunce dnes svítilo jak přes mléčné sklo. Mračná mlhovina nepropustila po celý den ani paprsek a tak můj den v mikrovlnné troubě pokračoval pomalou úpravou na stupeň medium-well ve velmi dusněmračném prostředí. Skvostné.

Bohužel jsem ze včerejška na dnešek zvládl spát pouze dvě a půl hodiny. Důvodem byly… jak to jen kulantně napsat… rozpory, nazvěme to rozpory,… rozpory se spolubydlícím z norska, který vypadá jako ir. Nebudu to asi moc rozpitvávat, snad jen malá rada: Nikdy nebydlete s lidmi, potažmo s línými lidmi, zejména tedy pokud jste padesátiletý kardiak, který nemá daleko k tomu, aby chytl nerva kvůli po bytě rozlitému oleji. Tak.

Asi jsem to malinko přehnal, jelikož dnes přišel, a dobrovolně mi donesl platbu za nájem za tento měsíc, což je nevídané především s ohledem na to, že první splátka mu zabrala takřka měsíce dva.

Jinak mi dnes bylo celý den podivně blivno, sevřené hrdlo, bolesti všude možně. Prostě standardní španělský den. Víkend jsem však měl famózní. Kromě toho, že byl zakončen cholerickou estrádou, kterou jsem naznačil v předpředešlém odstavci, v pátek jsem se navíc rozhodl vzít překladatelskou zakázku od španělské agentury. ŠPANĚLSKÉ! Netrklo mě to ani po úvodní mírně zmatené komunikaci. Nakonec se ukázalo, že je to zprdele job za zprdele peníze, přesto, když si sami naserete do bot, nelze si stěžovat jinde, že to nebyla nejšťastnější volba, což?

A v sobotu, aby se mi lépe fungovalo, mi moje stávající bytná napsala, že by mi tuze ráda vrátila můj deposit ve výši pětisetpadesáti europeněz, ale že jej v danou chvíli nemá. Čímž totálně zabila mé veškeré šance na přestěhování se někam jinam. Smutné.

Do toho jsem zjistil, že mi chybí ručník. Ano, banální záležitost, kterou jsem s největší pravděpodobností zapomněl minulý týden v posilovně.

Tak to byl v kostce víkend. Dnes jsem si v jídelně objednal kuřecí křídla s bramborem a to hned ze dvou důvodů. Jednak je kuře vždy bezpečnější volba, než jiné nabízené hluboce fritované potvory a jednak jsem nevěděl, že si objednávám křídla. Jedno křídlo dorazilo zapečené s vlasem. Vůbec mě to nepřekvapilo, jelikož místní gastronomické dno jsem navštívil už před 14 dny či kdy, ale o tom jsem už vám psal. Nebo možná ne, nevím.

Závěrem se hodí napsat něco pozitivního. Nenapadá mě nic. Dobrou.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *