Ano, čtete tuze mnoho správně. Pan sponka se dal na poustevnický způsob života. Nebo přesněji řečeno poustevnicko-kapitalistický způsob života. Jak to funguje? Než popíši více, je nutno si definovat základní pojmy. Půst není dieta! Lidé mají tendence si to plést a protože část z vás, kteří to zde čtou se nacházejí v podmnožině „lidé“, je potřeba to zdůraznit. Půst není dieta. Tak.

Další co je nutno zdůraznit je fakt, že půst ve své podstatě není zdraví škodlivý, pokud je prováděn správně. A co to tedy takový půst je? Definice je pro pochopení velmi složitá, ale pokusím se ji značně zjednodušit: Půst je období, po které člověk nežere. Rozuměj nepřijímá potravu. Žádné obědy, večeře, snídaně, přesnídávky, obědovečeře, prostě žádná pevná ani nepevná strava. V průběhu půstu je správné pít bezbublinkovou filtrovanou vodu (tj. zbavenou minerálů), ideálně rovnou destilovanou. Osobně dávám přednost běžné filtrované vodě skrze filtr z aktivního uhlí a pryskyřice, který odstraňuje tolik milovaný chlor a látky, které způsobují tvrdost vody.

Základním pravidlem je při půstu dostatečně pít zmíněnou vodu. Žádné čaje, minerálky atp. Jednoduše nic co by pomohlo žaludek a základní trávící proces nastartovat.

Letošek bude v mém jídelníčku tedy ve znamení půstových období. Prakticky každý pátek v každém měsíci letos jíst nebudu a každý měsíc přidám nějaké dny navíc. Začal jsem úspěšně v lednu a pokračuji stejnou tendencí i tento měsíc. První víkend, což je tento, jsem si dal ve znamení půstu celý. Tedy ani v pátek, ani v sobotu, ani v neděli (jsem si vědom, že a i nebo ani před čárkou se brání. Leč, seru jebu na čárky) jsem nic nejedl. Dnes je neděle, do konce půstu zbývá již jen pár hodin a noc, takže již mohu hodnotit svou seanci za poměrně úspěšnou.

Dá se říct, že nejhorší jsou ty jednodenní půsty. Respektive byly. První pátek byl zrovna nový rok, to jsem se značně nudil při práci a tělo si velmi dobře pamatovalo množství chlebíčků, které se v lednici nacházely, pročež to bylo poměrně slušné utrpení. Ale zvládl jsem to. Druhý pátek jsem zase ráno neprozřetelně navštívil hodinu powerjogy v dobrém úmyslu že „ráno zátěž tělu nebude vadit“ a to hned poté, co jsem odházel tunu sněhu z chodníku před domem. No, celkem to nevadilo, ale cítil jsem se vymačkaný jako holka z pornoakce č. 4. Následně jsem ještě musel sníh odházet večer a to už mě stálo i ty poslední zbytky energie. Leč přežil jsem bez větších rozmarů. Třetí, čtvrtý a pátý půstový pátek byly víceméně stejné. Dá se říct, že pátý pátek byl asi nejpohodovější, tělo si pravděpodobně začalo zvykat.

A jak tedy probíhalo první letošní větší půstové období? Popravdě nijak tragicky. Opět první den byl nejhorší, nějaké malé myšlenky na jídlo zde byly a samozřejmě také obavy z toho, jak se to vše podaří, ale nakonec šlo všechno hladce. Díky dostatku práce jsem v sobotu usedl k práci a odvrátil se od ní až v osm večer. Prakticky jen s pauzami na návštěvy toalet a dočepování tekutin.

Co se týče nevýhod, tak mezi ně patří zejména nižší krevní tlak a díky tomu nedokrvování končetin, což se mi za normálních okolností neděje. Beru to jako dobré znamení, neboť snížení krevního tlaku díky půstům je právě jeden z mých cílů. Ale pochopitelně ještě nelze malovat lva na pozadí krásné ženy, nebo jak zní to pořekadlo o přeskočení jetele z žita kde zrovna leží rozmlácený džbán – všechno ukáže až čas. Takže vlastně jako jedinou nevýhodu spatřuji studené prsty při práci na počítači, což naštěstí nedělám více než 12 hodin denně, takže se mě to vlastně netýká. Hurá.

A co v budoucnu? Postupně budu přidávat každý měsíc nějaké ty dny, takže příští měsíc zahájím sedmidenní půst, v dubnu pak patnáctidenní, v květnu pouze pátky a v červnu dvacetijednadenní. Původní plán byl zkusit i čtyřicetidenní půst, ale protože zatím nemám moc zkušeností, rozhodnu se až v polovině roku podle výsledků 21denního půstu.

Finální otázka, která jistě všechny napadá: Proč to vlastně všechno podstupuji? Samozřejmě je to hezká výzva – zkouška vůle, trpělivosti a odolnosti. Podstatným důvodem je také zvědavost, kolik dní se dá bez jídla přežít aniž by mé tlusté tělo zkolabovalo. Navíc, po jedenadvaceti dnech hladovění by mělo dojít k určitému resetování imunitního systému, vyčištění střev a odstranění prastarých ložisek.

Ta očista organismu od látek uložených za všechny ty dekády přežírajícího se konzumního života je pro mě nejspíše nejklíčovějším důvodem – snížení krevního tlaku, odsolení organismu, kloubů a všeobecně zefektivnění fungování celého těla – to vše si od toho naivně slibuji. Samozřejmě pokud dojdu až k těm nejdelším půstovým obdobím, dojde i k eliminaci tukových složek, případně částečně zbytečného svalstva, což by mohlo přinést úlevu kloubům, které takto nesou zbytečná kila navíc.

Výhodou je také určitá změna životního stylu – díky pátečním půstům mám objektivní důvod nenavštěvovat místa, kde se vyskytují lidé, nahé ženy, kouř z cigaret či alkohol a to je velké odlehčení organismu. Také díky půstu získávám více času na práci, když nemusím tolik řešit nákupy, přípravy, vaření a samotnou konzumaci, trávení atd.

A jaké jsou reakce okolí? Říká se, že při půstu je důležitá podpora lidí z vašeho okolí. Škoda, že já něco takového nemám. Reakce z okolí na mé rozhodnutí držet letos půsty je zhruba následující:

Si se posral, ne? (kamarád)

Půst je ale značně zdraví škodlivý! (známá)

Ty vole, to nedokážeš, to je blbost (většina kamarádů/ek, známých)

A co když umřeš? Máš někoho kdo tě bude hlídat? (žena, kterou zde nelze jmenovat)

Proč? (někteří známí)

Notypičo! (kamarád ze střední školy)

Někteří (nebudu jmenovat), vědomi si mých pokročilých kulinářských znalostí (poznám např. vodu horkou od té studené) mi začali nosit v pátek večer domů steaky k posouzení propečenosti, případně ukázat jak velkou místu lasagní byli schopni připravit na víkend. V těch lepších případech mi jenom zavolají v průběhu mého půstu a pochlubí se, kde si zrovna dali vynikající vepřová žebírka na medu nebo podobnou pochutinu. Ti otrlejší mě pak zvou na večeře, kávy či jiné pochutiny.

Musím říct, že si pak v takových chvílích připadám jako římskokatolický kněz před velikonocemi při návštěvě striptýzového steak-baru po mylném spolknutí pilulky viagry. Leč, neklesám na mysli, neujídám se potají „doma“, jak si některé z vás myslí, ani si nepouštím filmy s jídelní tematikou. Ba naopak – užívám si to, na jídlo nemyslím a doufám, že dosáhnu postupně co nejlepších výsledků.



Nyní se můžete kochat frázemi vedoucími právě sem:

třídenní půst
odsolení organismu


Sdílej tento článek

6 Responses to “Třídenní půst trvající 4 320 minut”

  1. dobry kamos says:

    dobre pico, sak sem zvedav jak to s tebu dopadne. cisteni zdar.

  2. Pica se nerika! Pica se… no, to se vlastne taky nerika, co se s ni dela. Tak nic.

  3. Mám za sebou pět denních. 17.6.2010 se chystám na třídenní
    takže tě chápu kámo. Jdu do toho s tebou . Čau Geri. Kdo dýl přežije :-)

  4. Ahoj,
    za pár hodin skončím svůj třídenní půst. Mám za sebou přes půl roku jednodenních půstů. Vždy v pohodě. Nicméně dnes, ve třetím dni jsem podstoupil procházku ze Žižkova na Vinohrady a zpět a myslel jsem že vypustím duši!
    Bylo velké horko a já byl zpocený, no, velmi. Nikdy jsem nezažil takové oslabení organismu. Nízký tlak a studené prsty, jak píšeš, samozřejmě. Jsem fyzicky fit a nikdy bych nepředpokládal, že malá procházka po 3 dnech půstu se mnou tak zamete. Byl jsem rád, že jsem se doplazil domu a lehl do postele.
    Tak přeji zdárné pročišťování.
    Tomáš.

  5. Poutník says:

    Právě mi končí druhý den třídenního půstu a jsem skoro v pohodě. Je fakt, že jsem jak po pěti pivech (asi tlakem)prsty u ruk mám taky studené, ale to někdy mívám i normálně)na jídlo už nijak nemyslím, piju hodně vody a v puse mám podivně, ale jinak jsem naprosto v klidu.
    Nedělám to poprvé, takže vím co a jak přibližně bude(pocity jsou pokaždé trochu odlišné). Nevím jestli mi to pomáhá zdravotně ale ten pocit, že jsem to dokázal mi za to stojí.
    No a snad to i tomu tělíčku taky trochu pomáhá :O)
    Kdo nezkusil , neví.:O))

  6. Frodo says:

    …taktéž mi právě začíná končit druhý den třídenního půstu. Jsem trochu unavená, začíná mě bolet hlava, ale cítí se skvěle. Tak trochu pomaleji, vyrovnaněji…Třídenní půst jsem držela na začátku ledna, tak vím, jaký to je. Je to zvláštní pocit…třetí den mě při prvním třídenním půstu bolela hlava, byla jsem dost unavená, ale jaksi krásně vyklidněná…JE TO KRÁSNÝ POCIT. Chtěla bych někdy okusit blahodárný sedmidenní půst, ale nevím, jestli to dám…GOOD LUCK všem!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *