Bod 3) by byl, i pokud by se mi podařilo koberec srolovat navzdory nábytku, také poněkud složitější na realizaci. Už kvůli zmíněnému umístění bytu “pod územím vozovky”. Prakticky cokoliv vyhodím z okna se mi vrací tak rychle jako decilitr slivovice, pročež bych měl o to více párátek na zemi, ale o to méně jich již na koberci.

Bod 4) snad ani nemá smysl komentovat – jsem snad nějaký punkefeller, abych si kupoval párátka jak se mi zlíbí? To vskutku tedy nejsem!

Takže ač děkuji za rady milé, zůstanu u lokální desinfekce párátek již umístěných na zemi a jejich postupném použití v následujících cirka osmi letech. Doufám, že budu ještě tak dlouze živ, či se nepřestěhuji, abych toho dosytosti využil. Bylo by přece jen mrzuté přenechat takovou skvostnou zásobu dalšímu nájemníkovi, který by ke zmíněnému přišel jako slepý k pomyslným houzlím. A houzle, ty se píšou se “s”!