Tragédie s párátky!

Povedl se mi husarský kousek. Vlastně kdepak, nepovedlo se mi úspěšně zatopit v kamnech, jak by mohla tato prupovídka naznačovat. Vlastně opak je pravdou. Drcnul jsem loktem do otevřeného balení párátek a toto se prachsprostě vysypalo na holou zem, tedy na koberec. Všech dvěstědvanáct kusů párátek se rozpustile rozeběhlo v perimetru několika decimetrů od epicentra a způsobilo katastrofu obřích rozměrů.

toothpicks

„Pche,…“ utrousí dozajista spousta z vás, „To přeci není žádná tragedie! Vždyť jsou levná a vůbec…“, leč, opak je tuze velkou pravdou! Ano, párátka mohou být velmi levná, obzvláště ta bambusová, jenže zkuste si jich posbírat dvě stovky holýma rukama! Ha! Nejdou, co? Svině. Tedy párátka. Na jeden zátah je sebrat nejde a už jen při prvním pokusu o tento marný čin velmi rychle zjistíte, že význam slova „píchat“ má úplně jiné rozměry, než měl v dobách studia na střední škole. Tudíž, pokud nemáte možnost se přestěhovat, zůstává jediný způsob, kterak se párátek zbavit – posbírat je manuálně jedno po druhém.

Skvostné.

Sdílej tento článek

2 Responses to “Tragédie s párátky!”

  1. Baruna says:

    Podrobný návod zde:
    1. Uchop koberec oběma rukama za jeden okraj
    2. Sroluj ho do válce příslušných rozměrů
    3. Vyhoď z okna (pokud možno otevřeného, ale to už by bylo na další článek)
    4. Pořiď nový koberec, při troše masochismu i novou krabičku párátek

  2. Bod 1) a 2) bohužel v mém 9+1 (devět metrů od dálnice, metr pod územím vozovky) velikosti metrákového rypouše sloního (asi metr krát metr) nelze provést, neboť bych nejprve musil odstěhovat veškerý nábytek do jiné místnosti, kterou nedisponuji. Navíc bych se rovnou mohl přestěhovat, pokud bych k tak radikálnímu kroku přikročil, že ano.

    Bod 3) by byl, i pokud by se mi podařilo koberec srolovat navzdory nábytku, také poněkud složitější na realizaci. Už kvůli zmíněnému umístění bytu „pod územím vozovky“. Prakticky cokoliv vyhodím z okna se mi vrací tak rychle jako decilitr slivovice, pročež bych měl o to více párátek na zemi, ale o to méně jich již na koberci.

    Bod 4) snad ani nemá smysl komentovat – jsem snad nějaký punkefeller, abych si kupoval párátka jak se mi zlíbí? To vskutku tedy nejsem!

    Takže ač děkuji za rady milé, zůstanu u lokální desinfekce párátek již umístěných na zemi a jejich postupném použití v následujících cirka osmi letech. Doufám, že budu ještě tak dlouze živ, či se nepřestěhuji, abych toho dosytosti využil. Bylo by přece jen mrzuté přenechat takovou skvostnou zásobu dalšímu nájemníkovi, který by ke zmíněnému přišel jako slepý k pomyslným houzlím. A houzle, ty se píšou se „s“!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *