Blbější titulek mě totiž nenapadl. Smůla. Jak jste si jistě povšimli, navzdory svým slibům, které jsem však nikdy nevyřkl nahlas, ni na papír či na jeho elektronickou podobu, jsem zde nenapsal ani tu pomyslnou čárku. Důvodem, kterým obvykle argumentuji, je především poslabší internetová konektivita v místech, kde jsem se přes vánoce nacházel. Pravý důvod však spočíval v tom, že jsem byl prostě pořád přežranej, ožralej nebo jsem hustil do nějaké diskodívky rozumy. Samozřejmě, že vždy plnoleté! Doufejme.

Což mi připomíná, že jsem se přes svátky zase po letech sešel s jednou kamarádkou, říkejme jí Martina. Tedy sešel jsem se s více, ale tato je něčím speciální (a samozřejmě VŠECHNY jste něčím speciální! ;-). Ehm. No, ale tato je speciálně speciální. Vždy se mi svěří s něčím, co je tuze mnoho legrační, tudíž si z ní pro odlehčení situace obvykle utahuju, a ona mi potom vyčítá, jaký jsem zlý člověk a že mi příště už nic neřekne.

Já vím, neměl bych si utahovat z cizího neštěstí, potažmo když se jedná třeba o neštěstí ženy. Jenže když mi tuhle vyprávěla, jak jela z Prahy do Suchdola n. Odrou 18 hodin kdesi přes České Budějovice, to mi trochu padala čelist. A zdůvodnila to tím, že prostě špatně přestoupila… Tak jsem jí řekl, že se mi zdá, že si asi spíše blbě přeslápa. Nato se urazila a zbytek historky jsem se ten večer už nedozvěděl.

Každopádně takových, co mi mé nevhodné chování vyčítá, je spousta. U Martiny je však zajímavé, že mi tohle říkala stále. Takže jsem si začal dělat poznámky, kolikrát mi to takhle vyčte. No a k 26. prosinci 2007 22:30 je to přátelé patnácté výročí. Inu, zdá se to málo, ale je alespoň vidět, jak (ne)drží slovo! V podstatě má buď alzheimerovu chorobu nebo enormní výdrž. Tipnul bych to spíše na poslabší paměťové pochody. Ale kdoví.

Vím, že jsem slíbil dopsat tu část o seznamkách. Ano ano. Visí mi to stále v hypothalamu, snažím se na to myslet, jenže důvodem, proč jsem to zatím nedokončil není překvapivě lenost, ale zvědavost. Rozšířil jsem svůj experiment též na lákání samiček skrze inzeráty na milionové konto a milionový vůz. Vede to k celkem komickým situacím. Původně jsem si totiž myslel, že většina dívek, které se seznamují online, jsou jaksi poněkud tlus… totiž plnoš… vlastně tak nějak objemnějšího rázu. A nenechte se zmást. Já nemám nic proti kyprejším tvarům… ani proti více kyprejším, než kyprý může být – není třeba nad to si uplácat prso kde člověk chce, že ano. Ale prakticky mi vadí, že skládat takovým dívkám komplimenty při setkání je dost těžké. Např. použití věty „nezhubla jsi?“ je poněkud irelevantní, protože se při něm začínám smát. A je pak těžké takový vztah udržet, to dá rozum, neb můj způsob humoru začínají děvčata chápat až po letech. A to ještě ne úplně všechny.

Ale to jsem odbočil, chtěl jsem říct, že bohužel (ano, opravdu – bohužel) ne všechny dívky seznamující se online jsou plnoštíhlé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Řada z nich je více či méně vyšinutá a nebo v obličeji vypadají jak po silvestru bez rukavic. Ale o tom tedy až jindy. Závěrem nějaký ten obrázek:

Vánoce naopak aneb jak by to vypadalo, kdyby dárečky rozbalovaly pod smrkem vás.

A jeden silvestrovskej. (mirror zde).

A veselá historka ze Silvestra:

„Řešili jsme jen případ, kdy pes zabouchl balkonové dveře své majitelce, která se dívala na rachejtle. Jinak se tu ohledně Silvestra nedělo nic neobvyklého“

Zdroj: Idnes.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *