Báze Anna, neboli anabáze se stěhováním nemá stále konce! Spíše naopak! Takové stěhování… to je jako jehovisti – nikdy nevíte kdy se objeví a když už se objeví, snažíte se toho co nejdříve zbavit. Stejně tak já. Ovšem zlatí jehovisti – ti sebou mají alespoň tři páry rukou, to by se mohlo rozhodně hodit… Ale když by je člověk zrovna využil, tak nejsou,… chm.

Alespoň si snažím zlepšovat náladu díky mrzutosti jiných, kupříkladu tato kancelář se rozhodně na firemní nástěnku do rubriky „kancelář měsíce“ nedostala.

A vůbec se ke stěhování vážou takové neblahé zážitky. Například sousedi začali mít nějak velký zájem o to, co dělám. Možná na to mělo trochu vliv mé auto legračně blokující celý chodník, ale to přece není jejich starost! Ale to bych zase odbočil, totiž couvnul.

Začal jsem vynášet krabice s bordelem bych je sobě k distribuci do auta připravil a kde se vzala tu se vzala – sousedka, přislepičila se mi za záda a začala hned zhurta:

„Kampak pane, kampak?“ Zašvitořila plnotučná sousedka věku neurčitého (něco mezi padesátkou a smrtí). Ač podle bedny s nápisem „stěhování“, kterou jsem třímal v rukou, mohla celkem snadno usoudit, že se pravděpodobně stěhuju… Neměl jsem však času nazbyt a raději jsem jí nabídl drobnou nápovědu:

„Stěhuju se. Pryč odtud, víte?“

Zarazila se a chvíli jen tak stála a nic nedělala. Protože 40 kg věcí v krabici ze sotva třívrstvé lepenky se přece jen trošku pronese, nehledě na rizika s tím spojená, dal jsem jí rychle další nápovědu:

„Slovo, které hledáte, je ‚nashledanou‘ a pak také ‚mějte se krásně‘. To jsou ale už tři slova, víte?“

Chvíli znovu civěla a pak pronesla spíše pro sebe „nashledanou…“ a zamyšleně pokývala kšticí, nebo spíše olejovitým chomáčkem, a protože začala jevit známky zsinalosti, kvapně jsem se rozloučil, babu odstrčil a šel k autu.

Další exemplář se vyloupl se o něco později k večeru. Vynášel jsem obleky, všechny dva, když vtom mě zastavila další zvědavá dovšehostrkámnos slepice sousedka, hlavu si mohla ukroutit a povídá „k čemu tolik obleků, vždyť jsem vás v nich ani jednou neviděla??“

„Hmm, taky jsem tě neviděl žrát trávu a i přesto si myslím, že jsi kráva“, pomyslel jsem si, ale navenek jsem jen odvětil „to víte, pro případ, že by někdo umřel“„Třeba minulý týden – to zrovna umřela jedna paní, právě tak ve vašem věku…“ Udělal jsem dramatickou pauzu a dodal „Co cholesterol, tlak, hlídáte si?

S těmito slovy jsem vynesl poslední várku a odjel. Jestli jí někdo nepošťouchl, tak tam stojí dodnes a přemýšlí, jak jsem to přesně myslil.

A co říci závěrem? Stěhování saje daleko více, než Paris Hiltonů… Jo a abych nezapomněl, zde taková nevtipná perlička od jednoho mého známého, který má v těle víc svalů, než by mu bylo zdrávo a občas reaguje jako atári esté (kdo nezná atari, dosadí si Paris Hilton).

Kolyk: Jak chci do té izraele, tak jsem byl v té cestovce jak sem ti psal předtím-

Já: Ty chceš jet do Izraele na dovolenou?? Nepřehnals to s nandrolonem náhodou?

Kolyk: Ne, to sem nikdy nebral. Ale sem slyšel, že je tam hezky, pěkně a lidi sou milí a tak… bych se tam chtěl podívat.

Já: To platí i třeba o Bulharsku, ale tam nemá každej v kapse bombu a fízli tě nekontrolujou na každém kroku. Ti třeba zabavěj všechny steroidy a tak…

Kolyk: Haha, sranda. Hele akorát mi není jasný, jak to myslej – tu píšou v té brožuře, že za pár dolarů na den se dá (až na místě) po dobu pobytu pronajmout bodyguard s uzi…

Já: Jo, to je tam běžné, dokonce ti nechají vybrat si pohlaví.

Kolyk: Jako jak pohlaví?

Já: Prostě si vybereš, jestli chceš osobního strážce, nebo strážkyni…

Kolyk: Aha.

Kolyk: To já bych teda chtěl určitě chlapa. To bude určitě bezpečnější.

Já: Inu statistiky hovoří jasně proti.

Kolyk: Jaké statistiky?

Já: S muži to není o mnoho bezpečnější, než s ženami.

Kolyk: No já nevím, ženským moc nevěřím. Chci se cítit bezpečně…

Já: Chápu. Každopádně to by tě rozhodně nemělo znepokojovat, pojištěný jsi, ne?

Kolyk: Pojištěný? Jako jak?

Více jsem na něj náladu neměl, je to pořád dokola, jako robot či velmi malé a retardované dítě… takže jsem ho zase na chvíli dal do ignore listu, snad se z dovolené vrátí ve více kusech a bude pokoj. Takový přejícný jsem já – lepší už to nebude. Tak.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *