Nadpis nedává vůbec smysl a nebojte se na to upozornit jakýmkoliv komunikačním prostředkem! Každopádně minuloroční silvestr neboli rokuzávěr se nesl v mém případě ve velmi konzervativním duchu. Zhruba kolem osmé hodiny večerní jsem naznal, že by nebylo od věci vyrobit haldu gastronomicky vyvážených chlebíčků a jednohubek, abych alespoň nabyl dojmu pravého silvestra.

Odebral jsem se tedy do kuchyňského prostoru, bych sobě veku nakrájel a pokryl její jednotlivé kusy produkty střídavě z krav, krav, krav+prasátek, luk a hájů, pastvin a skleníků. Mám to rád husté, to víte. Ovšem, bohužel, osud tomu chtěl, že následující hodiny vypadaly poněkud jinak, než jsem si namazal.

Stojím tedy takhle v kuchyni když zrazu hrc – poněkud hlučným způsobem se na mě ze zdi řítí část kuchyňské police, zasáhně mě do ramene a přistane měkce na mém nártu. Zároveň se vysypou tři prdele spousty skleniček, hrnečků, talířů, přibližně kilogram hladké mouky, 400g cukru, balíček luštěnin, jedny špagety, trocha soli a několik balení oříšků.

(Později jsem došel k závěru, že se skříň svým aktem snažila uvařit něco tuze vydatného na několik dní dopředu.)

Jako by toho nebylo málo, skříň sebou při pádu vzala rovnou jednu konvici s vodou, druhou konvici s přefiltrovanou vodou a jako třešničku to vše zalila ještě vodou na zalévání květin. Z horní části skříně se nato zřítila a rozbila květina i s květináčem a jedna velká krabice.

Jak jsem tam tak stál v poněkud pochopitelném šoku, s těžkou skříni na noze a koukal na tu spoušť, zahlédl jsem hustou olejovou skvrnu, kterak si to šine po linoleu co nejrychleji ke koberci, který ji lačně nasával jako politik rum z poslanecké kantýny za čtyři padesát. V inkriminované krabici se totiž nacházel fritovací hrnec, který jsem tam neprozřetelně po jednom použití umístil vč. bohužel existujícího oleje. Tři překrásné litry molekul s hydrofobními uhlodovodíkovými řetězci začaly tedy zalévat nejen zmíněnou energeticky vydatnou spoušť, ale také koberec a přilehlá místa.

Následující minuty se tak nesly v duchu slov, za která by se nemusel stydět ani průměrně nevzdělaný hokejista či čutálista. Nebýt olejové havárie, nejspíše bych skříň na místě utloukl masivním kladivem, které doma schovávám pro podobné případy nouze a pohřbil tajně na zahradě pod kiwi keřem. Bohužel však bylo nutno jednat rychle. Následující tři silvestrovské hodiny jsem tedy strávil uklízením spouště, odstraňováním olejové skvrny a odmašťováním přilehlého okolí.

Prostě neskutečná sranda. Předčilo to i mé celoroční negativní zkušenosti s českou poštou. A to je už co říct.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *