Rozluštění záhady z filmu The Circus Charlieho Chaplina

Na internetech a dokonce i v nevirtuálních médiích se v nedávné době objevila spekulativní senzace těžící hned z několika lidských vlastností: důvěřivosti, senzacechtivosti a neznalosti. Senzace se točí okolo klipu nacházejícího se na DVD se snímem The Circus z roku 1928, jehož hlavním představitelem je Charlie Chaplin.

Povídá se, že…

Nějaký George Clark se rozhodl udělat z lidí blbce. Tedy ještě větší než jsou. A jak se mu to povedlo? Použil k tomu pomalu skoro sto let starý údajný klip ze zákulisí natáčení filmu The Circus Charlieho Chaplina, který pochází někdy z roku 1928. Film je vzhledem ke svému stáří v poměrně dost špatné kvalitě, je černobílý a němý (čti: bez zvuku). Část, kterou se rozhodl prezentovat není ani tak ze samotného filmu, ale z částí „extras“, které na DVD přidala produkční společnost jako bonus (to jsou takové ty další položky v nabídce vedle Play, které obvykle většina lidí ignoruje a kde obvykle hlavní představitel komentuje své kotrmelce ve filmu slovy jako je „hmm, eh, tady jsem upad, jo,… tady taky… no a tady vidíte mé šediny na hlavě atd.“) – část se jmenuje The Hollywood Premiere.

Než přikročíme k analýze, řekněme si prve, o co jde: George Clark zahlédl ve snímku, dle svých slov, něco, co mu totálně vyrazilo dech až upadl na zadek. Celý rok a půl s videem objížděl svých sto kamarádů, kterým video ukazoval a NIKDO nedokázal podat vysvětlení oné záhady. K tomu lze snad jen dodat, že má buď kamarády absolutně bez fantazie, nebo objížděl jen samé ústavy pro mentálně pomalejší jedince.

Pokud vás média touto záhadou ještě neoblažila, podívejte se na část sporného videa sami (stačí deset vteřin) a schválně, zdali vás napadne, co tam je nebo není zvláštního. Já počkám.

Tak, hotovo? Zhlédnuto? Můžeme tedy dále.

Záhada

Co na to říkáte? Velká záhada, huh? George Clark ihned po puštění sporné části informuje o tom, že paní, která prošla kolem kulišácky se tvářícího patrně umělého cirkusového koně, drží v ruce tenký tmavý předmět a to prý způsobem, jakým se dnes drží mobilní telefon. Hmmm. A protože žádný z jeho sta kamarádů nedokázal poskytnout jakékoliv vysvětlení této anomálie, napadlo ho jediné možné řešení: Na snímku je cestovatel časem, který hovoří mobilním telefonem. Huh. Hmmm. Brk?

Pojďme na chvíli tuto myšlenku přijmout – takže, jste cestovatel časem, rozhodnete se vyjet si do minulosti na premiéru Chaplinova snímku The Circus do roku 1928. Zrovna se procházíte mezi kulisami, když tu vám někdo ze současnosti zavolá na váš nový iphone, na kterém jste si zapomněli vypnout zvonění. To prostě musíte vzít, přeci – co kdyby to bylo něco důležitého, třeba by vám z banky chtěli nabídnout úvěrovou kartu či nějaká slečna by tuze toužila po análním styku s vámi… Hmm. Je to krásná pohádka, ale je zde jedno velké ALE. Vlastně nejen jedno. V prvé řadě mobilní telefony: I kdybyste si jich do roku 1928 přivezli celou hromadu, nebudou bez patřičné infrastruktury vůbec fungovat. Jakkoliv je to překvapivé nebo nepochopitelné, ty vibrující bedýnky, kterými si denně grilujeme svoji prodlouženou míchu, jsou plně závislé na těch vysokých sloupech s hromadou drátů, které vysílají a přijímají důležité signály přicházející nebo odcházející právě z vaší vibrující bedýnky.

Co je tady shnilého?

Za prvé – George Clark, jehož životními vzory jsou Jackie Chan a Charlie Chaplin, je hlavní a jediný zdroj veškerého tohoto veselí. Proč? V prvé řadě jeho youtube video začíná značným PR, tedy reklamou na jeho „produkční“ společnost a nějaký céčkový film, který splácal. Video zhlédly miliony lidí a miliony ho ještě zhlédnou a první informace, která se k nim dostane je právě toto PR. Zvláštní? Nikoliv! Promyšlený tah!

Za druhé – George Clark automaticky divákovi vnucuje myšlenku, že předmět, který osoba na snímku drží v ruce, je mobilní telefon a pozor, nejen to – dokonce ukazuje, že způsobem, jakým má osoba tvarovanou ruku po necelých pět vteřin, je přesně ten způsob, jakým dnes držíme mobilní aparáty. Hmm. Vzhledem ke kvalitě snímku musím říct, že já viděl akorát stín. Viděli jste snad někdo mobilní telefon? Myslí si snad někdo, že předmět podobného tvaru by se před osmdesáti léty držel jinak, než se drží nyní (bez ohledu na to, zdali je to telefon nebo třeba krabička).

Za třetí – vysvětlení, ať už jakékoliv záhady, nikdy nemůže být jen jedno, a to obzvláště hovoříme-li o takto sporné záležitosti.

Vysvětlení

Máme tady buď nejhoršího cestovatele v čase nebo jednoho z nejlepších propagátorů vlastní tvorby. Jak to doopravdy je? Cirkus okolo Cirkusu zdá se být úplně zbytečný – lid jako masa uvěří téměř všemu, co mu nabulíkujete, ale u jednotlivců to už nebude tak snadné. Dle mého nevirálního názoru existuje hned několik daleko logičtějších důvodů, proč uvedená osoba (předpokládejme, že žena) měla umístěnou ruku právě takto:

– styděla se a nechtěla být v záběru („jé, pepo, oni to tu natáčejí, já nejsem vůbec učesaná!“),

– upravovala si vlasy, aby vypadala akceptovatelně,

– škrábala se na hlavě – zkuste si všimnout, jak jsou vaše prsty tvarovány, když se rozhodnete poškrábat se na hlavě, podobně je tomu při jejich úpravě (v závislosti na účesu),

– hrála si s kudrlinkami svých vlasů, které nemůžeme pořádně vidět, ale lze je tam předpokládat (každá dekáda má svůj typický účes – v roce 1928 bych kudrlinky určitě očekával – důkaz mé úvahy poskytne třeba pan google),

– měla v ruce krabičku a zkoušela s ní zatřepat, zdali v ní ještě něco je (cigarety, sirky,…?),

– bolelo jí ucho,

– snažila se nasadit si naslouchátko,

– nechtěla něco slyšet, okolo byl hluk a tak použila jednu ruku na zakrytí sluchovodu,

– utírala si mokrou stopu na tváři, kterou na ní zanechal rozpustilý elefant (čti: slon) svým chobotem, který však na snímku není vidět (ani chobot, ani slon),

– byla blázen a prostě takto běhala po place a mluvila si sama pro sebe.

Tohle je příklad možností, o které se mohlo jednat. Samozřejmě řeknu-li, že vysvětlení je jenom jediné, protože mi nikdo jiný žádné lepší nenabídl, budou se lidé při sledování snažit zasadit do kontextu právě telefonování přístrojem, i když je tento neviditelný.

A jak vysvětlit mluvení? Inu, obzvláště ženy, hovoří stále a pořád. Všimněte si, že i vaši přátelé, kolegové, rodinní příslušníci nebo kamarádi v pravidelných intervalech otevírají ústa a vytvářejí hlasivkami zvuky, které skládají do slov. Žena na snímku prostě mohla mluvit na někoho mimo scénu a zároveň si (například) upravovat vlasy. Je to přeci němý film, proč předpokládat zrovna něco jiného?

Přijde vám stále pravděpodobnější, že pani cestovala časem kam si dovezla mobil, aby před zraky kamer prošla kolem koně a o 82 roků později způsobila toto malé pozdvižení? Chm.

Závěr

Kdybychom měli takto zkoumat každý němý černobílý film ve špatné kvalitě (či dokonce nesouvisející záznamy ze zákulisí, jejichž datovatelnost může být sporná), došli bychom brzy k závěru, že každý tamní komparzista, který se byť jen podrbal na koulích je automaticky mimozemšťany unesený hráč baseballu z konce dvacátého století.

Jakkoliv mám rád vzrušující záhady a tajemna jakými jsou třeba telekineze, posmrtný život, nadlidské schopnosti, ufo, vesmír, podzemní světy, geomagnetické anomálie, nebo třeba geometrie či komunismus, tak přece jen, čeho je moc, toho je příliš. Záhady musí tak trochu dávat hlavu nebo aspoň (lo)patu a nesmí se k nim podávat jednoduché vysvětlení, které si člověk vycucá doslova z prstu. Pak punc záhady ztrácejí a není to (yoko) ono.

Vsadím se s vámí o flašku čisté vody z roku 1928, že kdyby George Clark video umístil s poukázáním na záhadu bez bližší definice, určitě by ne každý viděl osobu s telefonním aparátem u ucha. Na viděnou tedy v osmnáctém století u další záhady!

Post Scriptum: Když budete následující video hypnotizovat svým zrakem přesně 21 vteřin, dojde ve vaší tváři ke kontrakci mimických svalů!

YouTube Preview Image
Sdílej tento článek

2 Responses to “Rozluštění záhady z filmu The Circus Charlieho Chaplina”

  1. Co by bylo? Babču či dědouše (ono to není zase až tak vidět) prostě bolel zub, nebo šel/šla od zubaře po vytrženém zubu. Držel si složenou nosočistoplenu u tváře a nadával/a na doktora, že by měl jít léčit koně, a ne lidi. To mi připadá jako podstatně reálnější situace, protože nadšení z té osoby rozhodně nevyzařuje.

  2. Marek says:

    Nebo dostala facku od manzela ze nebyla zase celou noc doma a nekde defkovala….

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *