Tak to byste jistě zcela rádi věděli, viďte holoto jedna čtenářská! Bolavá záda jsou důvodem jedním, pro mě velmi podstatným, klíšťata přisátá na rozličných údech pak důvodem druhým, ne však posledním. Faktem však budiž, že to v žádném případě nebyl nápad můj, ani jsem se k tomu příliš neměl, ale když její ústa byla tak přesvědčivá, hmmm.

Tak to bychom měli rozpačitý úvod na úvod. Zní to divně, leč je tomu už tak. Zcela jistě vás zajímá, co celé dny jako nezaměstnaný člověk dělám. Inu, jezdím denně do práce, jako každý jiný nezaměstnaný, to dá rozum, a užívám si života sezením na židli, na rozdíl od předchozí dekády, kdy jsem… seděl většinu času na židli. Rozdíl je však myslím si velmi patrný. Přestože ta židle je jedna a ta samá (stejný typ, stejná značka, hmm). Takže tam možná žádný rozdíl ani není… Ach jo.

Dále se zabývám vyhledáváním zlevněných položek v místním nákupním středisku Lidl, a že je na co koukat! Například tam dokážou ze 115 gramů masa vyrobit až 100 gramů salámu a protože jsem kuriózní, zeptal jsem se jednoho dne opodál stojící slečny, jak je to možné a kam se ztrácí těch rozdílových patnáct gramů. Svůj dotaz jsem musel opakovat dvakrát, protože na mě chvíli brejlila jak řidič autobusu, ale nakonec se usmála, slovo dalo slovo a to mě přivádí opět na začátek, jak jsem již taktně naznačil výše, ke konzumaci radosti na mezích. Škoda jen, že si myslela, že žertuji, neboť takhle se již nedozvíme, kam se oněch patnáct gramů masa ztrácí. Možná je to něco jako státní rozpočet – jednoduše ho část zmizí a nikoho nikdy nezajímá kam a proč.

Nutno podotknout, že Lidl vůbec nabízí různě zajímavé produkty. Zjistil jsem například, že asi tucet produktů, které běžně nakupuji v normálních řetězcích, kde si jídlo nemusíte do košíku nakládat ze země, se soudruhům vědcům z Lidlu podařilo celkem umně naklonovat, zabalit do líbivých jinakznějících balení a prodávat je pod svou značkou! Chuťově to obvykle není nezajímavé, ale částečně se po jejich konzumaci cítím zneužitý; jedná se o nový, prozatím nepopsaný fenomén (přesněji syndrom), který pracovně nazývám brandfuck. A zde se nachází kolébka úspěchu tohoto nízkopoloženého řetězce: Jednoduše kopíruje, klonuje a přepracovává stávající produkty, aby je pak prodal spořivým účastníkům této země, jako jsem třeba já.

Co je mrzuté, je lidlovo kuřecí maso. Zatím se mi nepodařilo koupit takové, které by vydrželo celou svou udávanou časovou linii spotřební doby. Obvykle den či dva před udávanou expirací obsah otevřu a maso již nemá svou původní vůni, natož chuť. Což je poměrně dost smutné. Nutno však říct, že tento problém bude spíše lokálněpobočkového rázu, neboť se vyskytuje skrze všechny řetězce a nejen ty nízkonákladové.

Co se pečiva týče, tak rohlíky jsou gumové hned co je dáte do košíku, chléb průměrný a spokojen jsem prakticky jen s bagetami delšími. Malé bagetky jsou také dobré, ale vydrží čerstvé méně dlouho, než jejich delší kolegyně. Nerozumím tomu proč a bohužel dívčina na druhé straně regálu (kde se nachází pekárna) se mnou odmítá vytrvale komunikovat, přestože jsem použil celou řadu výrazů inklinujících obvykle k zahájení konverzace, jako třeba „haló“, „prosím vás…“ či „jářku, tady leze z té koblihy šváb!“. Nezabralo nic.

Což mě přivádí na téma koblih. Věčné to téma. Již od přelomu posledního tisíciletí nelze v tomto státě zakoupit kvalitní koblihu, které by pekař nezáviděl množství marmelády uvnitř. Prostě prodávají se jen samé porůznu seschlé hnusné a uvnitř prázdné stařeny bez špetky mazlavé náplně. A já tomu… nerozumím. Na rozdíl od musli tyčinek či 100% džusů netrvám na tom, aby se v každé koblize nacházela nůše vybraného čerstvého ovoce, ale minimálně dostat do ní dostatek marmelády přece nemůže být mise srovnatelná s invazí iráku, ačkoliv se k tomu tak výrobci koblih v české republice již léta staví. Prostě… nepochopitelné.

Ale, neklesám na mysli! Jistě jednoho dne, třebaže až na smrtelné posteli, budu moci ochutnat koblihu, jejíž ovocná náplň bude nemikroskopická, plná chuti a bude radost ji do sebe soukat.



Nyní se můžete kochat frázemi vedoucími právě sem:

banan kresleny


Sdílej tento článek

2 Responses to “Proč neprovozovat sex na chladné mezi”

  1. chris fru says:

    vyborne koblihy maji v ostrave v pekarne na masarykove namesti. nejradsi kam povidlove, taktez tvarohove pyrozky skvelou naplni oplyvaji. dukazem budiz hned vedle sidlici mestska policije z 50% tuto pekarnu zivici…

  2. A napadlo te, ze koblihy jsou nam uplne ukradene a zajima nas ta mez?

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *