Postní den ve Španělsku

Dnes jsem se postil. Jídelně. Prostě jsem nežral. Nic. Ráno jsem sobě za poslední peníze zakoupil filtrovací konévku na vodu a touto jsem se celý den krmil. Tedy vodou z ní, nikoliv tou konévkou, aby to bylo zřejmé i blondýnám, brunetám a zrzkám. Bylo to skvostné.

V práci se zrovna se slavily narozeniny českého kolegy, takže jsem přišel o centimetr čtvereční čokoládového dortu se šlehačkou z pixly, což mě tuze, tuze mnoho mrzelo. Navíc jsem do práce přišel asi o dvě a půl hodiny později – důvodem budiž Mário. Kdo neví co se stalo s Máriem, asi neumí anglicky, což je tuze mrzuté, ale bohužel příběh nemám sílu vyprávět znovu a česky, budete muset sobě pořídit slovníci (Poznámka: Zde bych jen rád vysvětlil, že díky tomu, že tyto zápisky jsou zde vkládány retrospektivně, některé ze souvislostí, jako třeba tato, vám nebude příliš zřejmé. Nedělejte si však pranic hlavu, chleba vám to nesežere… ;-))

Pokud byste náhodou wonderovali proč jsem se postil, pak vězte, že mé důvody byly ryze pragmatické. Důvodem byla a je očista organismu a také samozřejmě ekonomická situace. Je třeba býti spořivý! Zatím ale chodím třikrát do týdne do posilovacího zařízení kde kroutím zadkem na trenažérech různé velikosti, stáří i kvality a snažím se shodit kilogramy. Tudíž ještě nepřikračuji k více než jednodenním půstům a hodlám dodržet postní dny pouze ty, kdy neposiluji a netrenažéruji. Ani ne tak proto, že bych snad v tyto dny nutně potřeboval jíst, jelikož bych se strachoval o mou energii, ale především mám obavu o svá záda a konzumaci magnésiového doplňku, který mi velmi pomáhá. Jinými slovy když se postím, nemohu jíst ani tyto doplňky, tudíž kombinace se cvičením by mohla být mírně nepříjemná.

Zítra si plánuji koupit bagetu a možná také pixlu s tuňákem (skutečným, nikolivěk písítuňákem), jelikož se mi to vyjevilo před několika dny jako dobrý proteinový nápad. Zda to bude skutečně nápad dobrý se dozvím až jakmile to vyzkouším. Ráno bych však rád posnídal dušenou zeleninu – mrkvičku a tak.

Co se týče mých balících snah, musím vás mírně zklamat. Rozhodl jsem se posečkat, zda či až (ne)vyprchá fenylethylamin. Potřebuji zjistit, zda po ní touží více má ješitnost, libido, nebo se jedná o skutečnou láskovou infekci. Takže kromě půstu se budu snažit překonat i tuto podivnou potřebu či potřeby, chcete-li. Přejte mi štěstí, jelikož jsem včera zjistil, že ze zadního šikmého pohledu vypadá její obličej takřka shodně s mou životní nešťastnou láskou a dokonce mají stejné uši, což je… mrzuté.

Leč, život už je prostě makový – někdy je takový a někdy bagr. Nedá se prostě svítit. Mimochodem již nejsem spálený, takže mi netřeba nadále říkat langusta a můžeme se vrátit zpátky k mému pornografickému pseudonymu Pépe.

Sdílej tento článek

2 Responses to “Postní den ve Španělsku”

  1. Masovy kasparek says:

    To jsi na to psotění už uhynul?

  2. pansponka says:

    Jé, já mám blog! Normálně jsem na to úplně zapomněl :-(. Jdu to napravit…

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *