Mnozí z vás, případně možná valná většina, eventuelně větší polovina, jak s oblibou říkávají matematikou ni logikou netknutí jedinci, si všimla, že se zde po nějakou dobu nic moc neobjevilo. Důvod je prostý. Tak.

No dobře, tak já to tedy upřesním. Důvodem byla krátká dovolená (vzal jsem si o víkendu volno), kterou jsem strávil, pozor, jinde! A o ní vám však vůbec psát nebudu, ačkoliv jsem viděl věci, které ještě nikdy nikdo neviděl, byl jsem tam, kde ještě nikdo přede mnou nebyl (ne, s pannou jsem bohužel neměl tu čest… konzumovat… ehm.. a to zejména proto, že sehnat dnes takový artikl, aby mu bylo méně než čtyřicet a více než 15, jest prakticky nemožné) a zároveň jsem viděl například věci běžně neveřejné, jako třeba odvrácenou stranu křesťanství, kterou se mi též podařilo fotograficky zdokumentovat. Nuže i přesto přese všechno vám dnes o své dovolené vyprávěti nebudu. Ale kdo si počká… ten bude čekat jak debil doma na balík. Tak.

To už byl druhý odstavec zakončený samostatným příslovcem. Nebojte se na to poukázat.

Ale zpět k věci. Zdál se mi sen. Pravda, je to již 48 hodin, ale i tak si jej poměrně podrobně pamatuji. Stalo se to náhle. Šel jsem spát a hned nato se mi sen zdál. V tom snu jsem – jak to jen kulantně vyjádřit – ochutnával prostřednictvím úst velice náruživě jednu kamarádku v místech, kde byla její ústa a později též v místech, kde ústa jsou také, ale již se označují trochu jiným přízviskem (latinář by nejspíše řekl labia majora, labia minora, vestibulo či okolí). To by nebylo ani tak zajímavé, asi, jako spíše fakt, že s touto kamarádkou jsem kopulovati nikdy aktivně nechtěl. Zejména tedy z důvodu, že nechtěla ona. Ehm.

Leč naštěstí sny jsou jen shlukem více či méně náhodných synaptických přenosů, kdy se mozek defragmentuje a třídí bordel do šuplíků, takže předpokládám, že význam snu je nula nula nic. A to zejména proto, že hned další den dopoledne jsem s dívkou hovořil a ta bez okolků a znalosti výše zmíněného navrhla, že by si dala pusinky (sněhové). Takže kdo hledá symboliku, nalezne ji právě a pouze zde – touha po sněhových pusinkách naučila Dalibora houští a zároveň vnukla myšlenku pusinek prostřednictvím mého snu do mé hlavy a interpretace se asi trošku nepovedla. Otázkou jen zůstává, proč den předem. Hmm.

Nebojte se také poukázat na fakt, že Dalibora nikolivěk touha, alébrž nouze naučila housti a nikolivěk houští. Leč, bohužel jedná se o rozšířený omyl – Dalibor byl podle pověsti ve vězení na základě seznamů tzv. homosexuálů, které vypracovala církev. A protože se tam měl Dalibor buď naučit nebýt sexuálemhomo nebo zemřít, zvolil si právě to první, tedy dehomosexualizaci (proces, kdy obviněnému církevní hodnostář pouští muziku osmdesátých let a mrskne ho bičem pokaždé, když jen uvidí náznak snahy o tanec). Lidově tedy řečeno, naučil se „houští“, tedy přilnul aktivněji k dívčím, jak to jen kulatně vyjádřit… řekněme, že latinář by použil výrazu… :-). No a časem se to nějak popletlo, zejména z důvodu, že do doby příchodu jistého Jána Huša (původem slovák) na území české kotliny, se psalo bez diakritiky, takže nebylo zřejmé, zdali se myslí „housti“ nebo „houští“, případně „Hus“ nebo „Huš“. Jednoduše hrůza (zlatá hlaholice)! Každopádně i tento diakritický nesmysl později předurčil konec tohoto bodrého muže. O co víc píčovin kravin totiž vymyslel, o to méně ho bylo později skrze plameny slyšet, když se snažil svá tvrzení odvolat. Inu, komu není přáno…

Ále to jen tak na obrubu; uvádění nesmyslů z historie na pravou míru je pouze můj takový… osobní koníček.

Nuže abych to nějak zakončil, použiji zakončovací znaméno tečku.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *