Nadpis zní trochu gay, ale pravda je taková, že panenky pro chlapečky na trhu opravdu chybí. Když jsem byl malý a hrál si s Atari XE/XL, mačkal bé tečka return, reset, start select a jiná prostoduchá tlačítka, abych mohl nahrát nejprve zaváděcí program a posléze samotnou hru o velikosti až 64 kb, ztrácel jsem občas nervy. Především samotné nahrávání prostřednictvím šedého zadýchaného magnetofonou nepřinášelo vůbec žádné uklidnění a hlavně dost to tehdy padalo. Více než kaštany na podzim; kdo nezažil, neuvěří.
A právě tehdy bych jistě ocenil panenku na hraní, jakou nabízejí kupříkladu tady:
http://www.kleargear.com/1287.html
Pansponka je perverzní entuziasta tělem i duší celoživotně trpící hlubokými depresemi, který by tuze rád pomáhal lidem rozvíjet jejich potenciál, jen kdyby to nebyli takoví kokoti. 
Nahrávání ...