content top

Finally!

Finally!

Mrzuté. Jedním slovem mrzuté. Nikdo tu nic nepíše, nic se neděje, prázdniny ubíhají, lidé se nudí, já mám problémy s ptákem a při otevírání souboru s poznámkami určenými pro tento blog už o mé schopnosti tyto poznámky zpracovávat rozumným způsobem do podoby čtivé pochybuje i operační systém!! Jsem si jist, ano, jsem. Ne, vy neklikejte, je to jen obrázek. Mhm. To nevadí, že jste kliknuli a nic se…...

Číst více!

Čtvrteční pondělní stávka

Čtvrteční pondělní stávka

Zatímco si německá elita mezi porcováním řeckého čuníka na jednotlivá plážová letoviska dopřává nedávno výrazně zlevněnou zeleninu z celé evropy, na opačné straně zeměkoule američanůma svítí žárovka. Už od roku 1901, přičemž největší záhadou pro světový spotřební národ je to, jak vůbec může nějaká věc vydržet i delší dobu než týden, aniž by se porouchala. Naproti tomu ve slovenské...

Číst více!

Proč neprovozovat sex na chladné mezi

Tak to byste jistě zcela rádi věděli, viďte holoto jedna čtenářská! Bolavá záda jsou důvodem jedním, pro mě velmi podstatným, klíšťata přisátá na rozličných údech pak důvodem druhým, ne však posledním. Faktem však budiž, že to v žádném případě nebyl nápad můj, ani jsem se k tomu příliš neměl, ale když její ústa byla tak přesvědčivá, hmmm. Tak to bychom měli rozpačitý úvod na úvod. Zní...

Číst více!

Oběd v rámci pozitivní diskriminace

Dnes jsem byl na obědě s bývalými pracovními kolegy, kteří byli té dobroty a připomněli mi, že zde mám blog a taktně mi naznačili, abych do něj vsunul také nějaká ta slova. Bylo to od nich tuze hezké napomenutí (styděl jsem se za svou sklerózu – budu si muset adresu blogu někam poznačit, chm). Co už nebylo zase tak moc hezké, byl oběd. Možná jsme tedy nemuseli chodit nutně do cigánské romské indické...

Číst více!

Co tu mám pořád vymýšlet za nadpisy??

Ano, nadpis obsahuje dva, slovy: 2, otazníky, což nejenže se vůbec nehodí do tohoto lingvisticky dokonalého plátku, ale také jistě působí zbytečnou zátěž na sítnice očí mnoha chodících uhlíkových ostatků této země (čti: lidí). Stále častěji sem přicházejí lidé fejcpukoví. Jak všichni víme, facebook je zlo. Tématem článku však tato obskurně obsedantní síť nebude, tudíž si nedělejte plané ani...

Číst více!

Jsem nerozhodný

Zatímco v německém Andechsu jistá merkelová paní vymýšlí tuze chytrý plán na uzavření všech německých jaderných elektráren, o necelých sto kilometrů dál ve švábském Memmingenu se dvě dívky rozhodují aspirovat na darwinovu cenu svým skutkem veskrze prozaickým – úskokem vlakovým. Ač nerad prozrazuji pointy příběhů, je třeba říci, že o dívčinách nutno již hovořit v čase minulém. A to i...

Číst více!

Asi takovej pocit…

Znáte ty situace, když se večer zhroutíte do křesla a u kardiovaskulárního zařízení vás hřeje pocit dobře vykonané celodenní práce, která nebyla vůbec zbytečná? Tak takový já jsem dnes ani zdaleka nezažil. Kromě toho tedy, že nemám křeslo, nemám ani dobrý, hřejivý pocit u mého kardiovaskuláru. Dvojtečka pomlčka otevřená závorka. Popravdě jsem takový pocit nezažil zhruba od té doby, kdy jsem přišel...

Číst více!

Co se děje?

Zatímco ministr životního prostředí se chystá udělit orlici jakousi obskurní medaili (hmm) za plodnost (hmmm), ti  bystřejší z vás si jistě povšimnuli, že poslední dobou se zde vyskytuje čím dál méně članků s čím dál liknavější pravidelností. Inu, to máte tatínku pořád něco, abych citoval… no to je jedno co, stejně to neznáte. Důvodem mého psaní zde méně je má snaha šetřit. Tento měsíc...

Číst více!

Citrónová zmrzlina cestou z oběda

Citrónová zmrzlina cestou z oběda

Dnešní den začal vskutku neortodoxně. Tak takhle bych zahájil dnešní zápisek v případě, že by můj den začal vskutku neortodoxně. Ovšem protože se tak nestalo, nemohu tak činit ni dále pokračovat ve stejném duchu. Den začal prakticky velmi podobně, jako kterýkoliv jiný den z posledních pěti. Ráno jsem vstal už kolem jedenácté (Poznámka: raději napiš, že už v deset, abys tolik neprovokoval), dal si na...

Číst více!

Skandální odhalení – žijeme ve státě spravovaném autisty

Skandální odhalení – žijeme ve státě spravovaném autisty

Už jako malý, asi takhle, jsem věděl, že je něco shnilého v tomto státě, v této, eh, zemi. Začalo to prapůvodně už ve školce, bylo to ve stejný týden, kdy jsem ztratil levou ponožku, k čemuž se váže jedna velmi dojemná historka, na kterou dnes nemáme čas; pak to pokračovalo základní školou a následně už jen gradovalo. A o čem že je řeč? O PENETRACI! Přesněji řečeno o průniku úředníků do našich...

Číst více!
content top