Pan sponka se jal být Panem sponkou především z důvodu obsese na vynikajici benchmarkový program Word od společnosti Microsoft. Dost často se stávalo, že byl tento nástroj mylně využíván k manipulaci s texty či obrázky, v extrémních případech též k vytváření DTP produktů. Proto se jednoho dne společnost Microsoft rozhodla toto změnit, a ustanovila Word jako utilitu, kterou lze využít ke zpracování textu při enormním vytížení procesoru počítače – odtud pochází výraz textový procesor.

Jako takový nyní Word plní přání a prosby uživatelů přibližně v poměru 1:100, kdy stokrát je potřeba poprosit, případně pohrozit, aby jedna žádost či spíše prosba byla vykonána.

Vůbec při využívání aplikace Word jsou výrazy prosit a hrozit v danou chvíli v zásadě synonymy, neb použití je v častých případech kombinované:

„Ty hajzle“, pauza, „prosím né, nemám to uložené“, což lze volně interpretovat tak, že uživateli přestala reagovat myš, případně pouze obrazovka s aplikací Word. Uživatel tedy čeká, co Word vymyslí. A protože se obvykle nic nestane, následuje druhá část uvedené věty, jež je právě tou prosbou.

U starších verzí Wordu, kde funkce zamrzání byla ještě častější, si někteří uživatelé zvykli používat při psaní textu fotoaparát. V situacích, kdy Word zatuhl bylo možné obrazovku vyfotografovat, a po vyvolání fotek autorský text opět přepsat, obvykle na papír, aby tento bylo možné znovu vložit do Wordu a celá situace se mohla opakovat.

Do novějších verzí se společnost Microsoft rozhodla vložit pomocníka. Vyřešit všechny problémy programováním je pochopitelně nákladné, zdlouhavé a složité. Proto bylo jednodušší si vypůjčit z divize her (Microsoftu) nedodělanou The tales of Clippy (inspirované seriálem The Duck Tales), vyextrahovat sto padesát megabajtů dat, a vložit hlavní hrdiny do Wordu. Tak byl stvořen Pomocník Office. Pomáhal pravděpodobně hlavně tím způsobem, že obsahoval nějakou tuze důležitou datovou knihovnu, bez které by Word nikdy správně nepracoval – odtud tedy Pomocník Office.

Protože je pro pomocníka office zvolen jako výchozí symbol sponka, vžil se pro tohoto pomocníka název pan sponka. A já jsem alter ego pana sponky. Nebo naopak, podle toho, jak se mi to zrovna hodí.

Toliko tedy v kostce o Panu sponkovi. Na závěr snad jen dodám, že se rád a často zabývám počítači, Internetem, jídlem, spánkem a prací. A kolik, že mi je let? Dost na to, abych matně pamatoval dobu, kdy za mnou chodili vrátní, co si koupili zrovna nové PC s disketou v ruce a se slovy „Pane inženýre, potřeboval bych na tu disketu natočit nějaké ty hry pro syna, šlo by to?“.

Pan sponka.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *