Nemoc pokračuje, díl druhý

Nemoc pokročila do fáze, kdy mohu již bezelstně ležet na zemi úplně bez cizí pomoci! Což je skvělé. Mrzutější je, že se k problémům přidala bolest v zádech, bonusově hned na dvou místech. Asi aby toho nebylo málo, abych se nenudil či co, nicméně faktem zůstává, že mi to mou aktuální existenci příliš neulehčuje.

Mimochodem byl to mrkev, přátelé návštěvníci! Nebo snad ta mrkva? Hmmm. Mrkev byla odpověď na zapeklitou otázku z některého z předchozích příspěvků. Kdo tedy tipoval sýrové tyčinky, roubík či cigaretu, tipoval velmi špatně. Tak.

Při přemítání o bolestech zádových, zatímco jsem zaháněl hříšné myšlenky týkající se zhubnutí a podobně, jsem uvažoval také nad tím, co moji nemoc mohlo či nemohlo způsobit. V prvé řadě mě napadla teplota. Jakou třeba máte v teplotě bytu vy (čti teplotu v bytě)? Já takovou, že když otevřu chladničku, tak se vinné mušky a komáři snaží vletět dovnitř, aby se trochu ohřáli. Což je v zimě ta lepší varianta – mám alespoň možnost otevřením lednice vyrovnávat teplotu v bytě do plusových hodnot.

Došel jsem tedy k závěru, že důvodem mé nemoci může být též tato bytová teplotová záležitost. Leč, nedá se svítit – veškerý nábytek jsem již naštípal a coby palivo na otop k zateplení užil. Asi to nebyl nejlepší nápad, neb to stejně pomohlo jen na několik málo minut. Pravděpodobně to bylo tím, že dnes se nábytek již nedá koupit z opravdového dříví, jako tomu bylo v minulosti – především proto, že většina spotřebního nábytku se vyrábí ze směsi drcených spisů mao-ce-tunga, prošlých gumových medvídků a zlámaných párátek. Tedy, koupit se dá i normální nábytek, ale to pouze v případě, že jste drogový dealer nebo výrobce popcornu. Nejsem ani jedno z toho, bohužel či bohudík, záleží z které strany barikády se na to člověk dívá – obdobně jako když se malý židovský chlapec dívá, kterak k jeho nohám padají rourou kuličky cyklonu-bé, jež na něj sype vysmátý šturmbanfýrer (čti Sturmbannführer) – chlapec (znalý to chemik) ví, že mu zbývá necelých devatenáct minut života a dozajista by raději byl na místě onoho vojáka – leč (!) to by z něj paradoxně učinilo okamžitě zrůdu, tudíž, ač je to skoro jako sofiina předvolba, nemá toto rydlo (čti: riddle) snadné řešení, pokud vůbec nějaké.

A proč jsem to zmiňoval – ach ano, podobně je to s tím dealerstvím drog nebo výrobou popcornu. Člověk by sice rád měnil svůj stav za tu možnost mít hromadu papírků s obrázkama mrtvých panovníků, mučednic či prezidentů, ale ta morální volba, ta je prostě neúprosná.

A když už jsme zabrousili mezi ty izraelity, tak ač jsem veskrze člověk nelakomý, místy dokonce altruista či filantrop, občas přesto cítím, že se někde hluboko ve mě skrývá žid. Ano, pravý nefalšovaný žid. A čím to? Ne, nemyslete si, že bych si snad pořizoval pouze velmi extra laciné věci jako třeba navigaci do vozidla, která namísto zobrazované trasy a slovních příkazů pouze hlasově oznamuje „zima, samá zima, přihořívá, … hoří!“ Kdepak, nic takového. Pár týdnů zpátky jsem navštívil s kamarádkou a jejíma dvěma vodlitkama kino. Děti jsme chytře zapomněli nakrmit předem, tudíž děti chtěly popcorn. A colu.

Být to čistě jenom a pouze na mě, dostaly by leda tak můj zmrzlý úsměv, ale protože jsem zmíněný altruista a navíc děti nebyly mojí vlastní výroby (přinejmenším to jedno určitě ne, to je totiž úplně blbé – tuhle jsem ho nachytal kterak na můj dokonale upečený bramborák dává marmeládu, prý aby to lépe barevně ladilo, chm) musil jsem rázně nabídnout svoji portmonku a „večeři“ zaplatit. Po zhlédnutí ceny na displeji jsem se mládežníka za přepážkou optal, zdali neupad’, že hodlám zaplatit jen ty dva popcorny a dva džusy, a ne pozvat na steak celou frontu co stojí za mnou. Mládežník se nezatvářil ani trochu provinile a s úsměvem pouze řekl, že tolik to prostě stojí.

Pche. Dát tři stovky za dva popcorny a dvě směšně malé nádoby s tlamolepem, to mi prostě přišlo docela dost a vede mě to tedy k závěru, že asi nejsem zase tolik vpravdě altruisticky založen, a že jsem pravděpodobně tak trochu chrt. A to nikoliv chrt závodní, alébrž chrt židovského původu. Mrzuté.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *