Neděle v Málaze. Poslední den týdne je v jihošpanělském skvostném městě takřka stejný, jako v jakékoliv jiné zemi, kde je přes den 24 – 30 stupínků pana celsia a mořský vánek. Sobota, pátek i čtvrtek nesly se v mírném duchu hýřivém. Ve čtvrtek jsme s norským spolubydlícím konzumovali alkohol, v pátek jsme s norským kolegou konzumovali alkohol a v sobotu jsme činili totéž s kolegou norským, francouzským, ruským, španělským, britským, německým a určitě ještě nějakým. V zásadě jsem nikdy opilý nebyl, ale vraceli jsme se časně zrána, pochopitelně, tudíž většina dne se pak nesla v duchu spacím, tedy v případě víkendu.

Kupříkladu dnes se norský kolega probudil až ve 23 hodin, prospal tak celý den. Budiž mu to přáno. Já mezitím vypral hned dvě pračky. Musel jsem si vyprat i své smetanově bílé kalhoty, jelikož mi na ně francouzsko-německý kolega nacintal pivo, které mu bylo servírováno v belgickém baru do speciálního dřevěného nástavce. Bohužel, jak se o hodinu a půl praní později ukázalo, z bílých kalhot se staly kalhoty bledě růžové, nebo řekněme lososové, což je velmi mrzuté, jelikož něco podobného se stalo již mé dřívější polské spolubydlící. Jediný rozdíl byl ten, že ona v dané várce měla červené spodní prádlo a já nic červeného nevedu. Viním krmítko na prací prášek, které jsem rozebral a našel v něm umístěn zbytek pracího prášku z doby císaře Josefa (Pepého), který měl jistě tento neblahý efekt. A nebo firma Henkel něco bohapustě zanedbala, když mi prodala její prací prášek, který toto způsobuje.

Ať tak či tak, ode dneška budu namísto kalhot bílých nosit lososové. Mrzuté.

V práci se rozhodli, že mi dají novou přezdívku – Pepé. Argumentoval jsem, že to není vhodné, jelikož v ČR pracuji jako pornoherec a mám tam úplně stejný pseudonym, ale rozhodnutí přišlo z míst projektově nejvyšších a nebylo tedy moudré argumentovat více. Bohužel pokaždé, když někoho potkám, lidé mají strach mě touto přezdívkou titulovat. Nevím proč.

Jistě si také vzpomínáte, kterak jsem zmiňoval, že jsem sobě zakoupil párky se sýrem a slaninou. Tyto jsem sobě dnes pochopitelně uvařil ve vodě vroucí a zkonzumoval s chlébem a hořčicí. Nebyly zlé, ale velmi velice syté. Vskutku se v nich nacházely kousky slaniny a sýru, opravdu pekuliární.

Zítra se chystám do banky vyzvednout si platební kartu. Převody z a do této instituce jsem již zkoušel. Převod do ČR mě vyšel na nula kč, ale fungoval jen do mBanky, která je součástí SEPA platebního systému. Do FIO banky SEPA platba bohužel neprošla, což bylo mírně mrzuté, ale nikoliv tragické. Jediný poplatek jsem tak zaplatil v mBance za platbu příchozí a to padesát korun. Není to ideální, ale je to lepší než stoličkou mezi oční prostor. Každopádně bankovní účet je funkční, což je podstatné. Jsem tak plně připraven přijímat mohutné objemy peněz, které mi současní i budoucí španělští zaměstnavatelé budou velice rádi zasílat.

O víkendu byla moje dánská kolegyně nemocná, domluvili jsme se tedy, že až jí bude lépe, navštívíme místní významný festival španělského filmu a podíváme se po památkách. Musím zde najít nějaká pěkná romantická místa a pod rouškou návštěvy místních pamětihodností ji tam nakrmit jahodami. Považuji to za brilantní plán, jelikož předstírat, že jsem nadmíru inteligentní by se mohlo minout účinkem, tudíž si budu muset dopomoci zmíněnými narkotickými substitucemi. Pokud to nezafunguje, přihlásím se do kurzu dánštiny a zkusím to touhle cestou. Snad se mi podaří se přihlásit do správného kurzu a nezačít se učit třeba jiný z nordických jazyků – všechno je zde totiž ve španělštině!

Ať tak či tak, přejte mi mnoho štěstí v mé romantické snaze i v dalších oblastech mého konání, jelikož i já vám přeji co nejhezčí možné bytí, ať už se nacházíte kdekoliv.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *