Zjistil jsem, že na sofa v praci se nedá souložit… Alespoň s dcerou manažerky podlahových krytin (rozuměj uklízečky) rozhodně ne. Pokusil jsem se jí taktně nabídnout pohlavní styk na zmíněném zařízení a reagovala poněkud podrážděně, což sice nechápu, ale usuzuji z toho, že sofa, pokud není potaženo pravou kůží, skutečně samičky nepřitahuje.
To bylo totiž tak: nedávno jsem s jednou skorokolegyní narazil na téma sexu v kožených sedacích soupravách a neb mě téma zaujalo, začal jsem jej blíže zkoumat i u jiných žen zejména formou rozšířené ankety.
A zrovna počátkem týdne jsem vedl nějaký internetový hovor na toto téma a ve stejné chvíli přišla do místnosti sbírat nádobí nějaká slečna, kterou jsem do té doby nikdy neviděl. Podle jejího konání se buď jednalo o velmi špatnou zlodějku nádobí nebo novou uklízečku (či její dceru). Usoudil jsem to druhé a protože jsem kuriózní a tuze komunikativní introvert (hezký oxymóron, že?), oslovil jsem ji s dotazem, zdali by jí vyhovovala pro sex pohovka kožená nebo spíše klasická, semišová. A asi jsem udělal nejakou velmi dlouhou pauzu mezi touto otázkou a vysvětlením proč se ptám, protože jen něco zabrblala a než jsem stačil vše osvětlit, spěšně odešla.
Až v tu chvíli jsem začal uvažovat, jestli už byla vlastně zletilá a taky, že si mou otázku nemusela vyložit zcela správně. Mé obavy se ukázaly jako oprávněné ve chvíli, kdy jsem dle křiku na chodbě naznal, že k opuštění budovy bude lepší použít zadní nákladní výtah. Tak jsem také učinil.
Rozhodl jsem se, že v nejhorším vše svedu na německého výměnného kolegu a jeho jazykové neobratnosti (snad si nevšimnou, že vůbec nemluví česky). Takže kdyby se po mě někdo sháněl, jmenuji se Vinzenz a mám strašně komplikované příjmení, které při vyslovení zní jako hlemýžďové okénko za středním uchem (což je zajímavé, protože ten člověk v reálu skutečně vypadá tak trochu jako hlemýžď. Koincidence? Kdoví.)
Celé mi to připomnělo vůbec jakési dežo ví (déja vú) z minulosti, kdy jsem zkoušel na jakousi kolegyni v předminulém zaměstnání reagovat vtipem a ona to ne úplně pochopila. Myslím, že jsem jí řekl něco jako:
On: “Mám z tebe nepříjemný pocit, že mě chceš svést!”
Ona: “Ne, tak to určitě ne.”
On: “No, ale stejně to udělej, ať se zbavím toho nepříjemného pocitu…”
Celé to vychází z podobně hloupého vtipu, ale mám dojem, že to nepochopila. Naštěstí tam však nebyla její matka.
A aby těch vtipů nebylo málo, zakončíme to dnes jedním, jež v současné době docela často koluje žílami internetovými:
Vylezou Transformers z hospody a jeden říká: “Nesložíme se na taxík?”
Pansponka je eternální bytost neastrologického rázu, jež se vyskytla v průběhu posledních několika desítek let na mnoha místech této bohy zapomenuté země. 
Loading ...