Máme tu pondělí a víkend v prdeli

Tímto mohutným rýmem bych rád upozornil na to, že již víkend byl skončen. Už s ním dále nepočítejte, finíto grande, expiroval, prostě a totálně již je pryč. Co jste o víkendu nestihli, už nestihnete. Co jste komu naslibovali, už nesplníte. Smůla.

Minulý týden, nevím proč, jsem jel tramvají. Vlastně moment, to již bylo asi předminulý. Ne minulý vlastně. Ale to není vůbec důležité, zejména z hlediska časového kontinua, jak by řekl Stephen Hawking nebo Lady Gaga, chcete-li (což je mimochodem jedna a tatáž osoba, kdybyste to náhodou nevěděli – long story short: původem zarytý student v Cambridgi se rozhodl, že bude středem pozornosti za každou cenu a stvořil sobě syntetizátor, se kterým dobyl nejen přední příčky světových hitparád, ale uchytil se též ve světě vědy – protože kdo by nevěřil syntetickému hlasu, který hlásá konce světa a různé jiné díry).

Takže jel jsem tedy tou tramvají. Tramvaj vypadá, kdybyste to třeba nevěděli, zhruba takto:

[Sem vložit obrázek tramvaje]

Jak vidíte, správně by měl být výše obrázek tramvaje. Ilustrační, pochopitelně. Je dost možné, že tam není, neb jsem se vysral vykašlal na to ho tam dát. Asi jsem si říkal, že za to klikací utrpení mi to nestojí. Navíc takto šetříte energii, protože na obrazovce je méně rozsvícených pixelů (čti: pikselů).

Nuže jedu tou tramvají, vracel jsem se zrovna z nějaké obskurně nehomeopatické akce. V sobě jsem měl spaghetti alla bolognese (to je ten typ špaget, který si češi zjednodušili na špageti s šešupem – blefuj) a tonic. Nebo možná vodu. Ne moment, byla to voda a jahodový džus. Kodrcám se tedy tak tou tramvají (pro brněnské hlodavce: šalinou) a tu mi zrak padne na vnadný nápis jednom z madel:

Nadržená onanistka – zavolej!
723 961 0xx

Co to asi je, taková onanistka, honilo se mi chvíli hlavou. To bude asi nějaká pianistka. Bude mít jistě rychlé prsty. No jeden by neodolal, že ano a pochopitelně jsem sobě číslo opsal, bych mohl později zjistit, o co se jedná. Po cestě mi to však nedalo a hned jak jsem vystoupil z tramvaje, na číslo jsem zavolal. Nikdo to však nebral a tak má kuriozita zůstala prozatím nezahnána.

Doma jsem nelenil, sednul k počítači (to je takový druh psacího stroje) a do google images jsem naťukal výraz nadržená onanistka. No nechtějte vědět, co to na mě tam vypadlo za zvěrstva! Musil jsem dokonce vypnout filtr bezpečného hledání, jinak se mi totiž tyto obskurity vůbec nezobrazovaly! Dokonce jsem tam viděl fotografii jedné mé známé a to byl již vrchol naprosto všeho. Celé jsem to musel zavřít, jak jsem byl z toho ponuřen.

Nadržená onanistka tedy nebude nic pro mě, ale kdo má zájem, mohu mu celé telefonní číslo zaslat.

A o víkendu jsem se naučil vynikající finger food. Tak.



Nyní se můžete kochat frázemi vedoucími právě sem:

proč mi nestojí


Sdílej tento článek

One Response to “Máme tu pondělí a víkend v prdeli”

  1. :-))) nadržená onanistka pobavila

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *