Malé filmové okénko – The Hurt Locker

The Hurt Locker – csfd.cz link

Přiznám se, že k tomuto snímku jsem přistupoval s určitým despektem a dlouho jsem jej odkládal. Ne ani tak proto, že režisérka Kathryn Bigelow je pro mě celkem neznámá paní a že ve filmu účinkují pro mě neznámí herci. Důvodem bylo především téma, které je válečné. Ale ne jen tak ledajaké – děj se odehrává v Bagdádu, tedy v Iráku. Takové filmy bývají často americky patriotické, každý v bílém županu je špatný terorista a vykreslují buď určitou pozitivní diskriminaci těchto klišé (ne všichni v županu jsou špatní) a nebo naopak válku a vše s tím spojené (jak to ta americká vojenská elita tam měla těžké).

Takže jsem měl celkem obavy. Obecně mě téma války příliš nezajímá, protože mi přijde přitroublé to provozovat, natož o tom točit filmy, ale budiž. Ne, že bych snad byl nějaký velký pacifista, ale poměřovat pindíky lze určitě i jinak.

Abych však dále nezabředával od sémantiky problému, pojďme raději ke snímku samotnému. Celý příběh se točí okolo týmu pyrotechniků, kteří zneškodňují různě důmyslně nastražené bomby a vlastně celé napětí se točí okolo tohoto tématu.

Což je vlastně takové laciné, bouchne-nebouchne, dramatická hudba, housle, šup… a nebo taky nešup, žejo. Do toho občas nějaký odstřelovač nebo chlap v pyžamu.

Ve finále to asi nebyl úplně špatný film, ale příliš jsem si ho neužil. Nicméně je potřeba vzít v potaz můj původní despekt a vůbec averzi o které píšu záměrně výše – mé pohnutky jsou jednoduše značně subjektivní.

Řemeslně je film asi pěkně udělaný, ačkoliv pořád vidíte jen písek, šutry, střevo, střevo, krev… V zásadě pořád totéž dokola, a ač případů je tam více, kdy některé jsou více či méně přitažené za vlasy, tak nakonec se to vše točí skutečně jen plytce kolem trhavin a povolání pyrotechnika.

Nyní se můžete kochat frázemi vedoucími právě sem:

hurt locker
the hurt locker