Lékařské podivnosti, díl první

Lidské příběhy jsou někdy překvapivé, často na zvracení a mnohdy zvrácené. My se však nebudeme zabývat ničím ze zmíněného. Pouze se v několika málo dílech tohoto nemocného seriálu podíváme na zoubek, nohy či hypotalamus podivnostem, které ani lékařský ni jiný odborný svět nedokázal opravit či vůbec diagnostikovat.

Dívka, která nestárne

Ačkoliv většina mužů (nebo jen mnoho z nich?) by si jistě přála, aby ženy, které si více či méně omylem vybrali pro společné soužití, vůbec nestárnuly. Ano, jakkoliv šovinisticky to může znít, obávám se, že to bude mrzutě pravdivé. Ovšem hlídejte si svá přání, dalo by se nyní říct, neboť nestárnutí může znamenat také zastavení mentálního vývoje! Jak to? O čem to tu plácám? O jisté Brooke Greenberg – šestnáctileté puberťačce v těle mimina. Řeč není o známé političce, tam by tomu bylo naopak. U Brooke se vyvinula zatím z neznámých příčin nemoc, při které nestárne. Tedy kromě nehtů a vlasů na ní nestárne vůbec nic. Někde v matrixu se v ní něco zaseklo a ne a ne dospět. Ačkoliv letokruhy již říkají let 16, vzhledově je stále na úrovni batolete, stejně tak svou myslí. A protože hormonální růstová terapie v jejím případě vůbec nezabírá, vědci ani lékaři si prozatím neví rady a zůstalo tak jen u studování jejího DNA ve snaze objevit lék či alespoň příčinu (ne)stárnutí. Údajně se jedná o jediný exemplář svého druhu. Smutné.

Dívka, která necítí bolest

To, že bolest je poměrně důležitá vlastnost, krásně demonstruje jistá Gabby Gingras z Minnesoty. Tato dívka již v útlém věkou necítí bolest. Což je podivné, když si uvědomíte, kterak se jmenuje. Pravda, není to tak strašné jako některá ze známých značek automobilů, podle kterých je nyní zvykem pojmenovávat své potomky, ani míchaný drink nebo biomasa, jež je zase obvyklou letošní volbou jmen potomků politiků. Leč, i přesto Gabby nepatří k nejšťastnějším.

Lékaři vědí, co je s Gabby špatně – má vzácnou genetickou poruchu, při které prostě a jednoduše její „senzory na bolest“ nefungují. Zní to relativně jako pohodová záležitost, pianko, že… Bohužel opak je pravdou. Ač by bylo krásné, necítit tu kulesrdcervoucí bolest třeba při poslouchání daniela hůlky, celine dion, michala davida či káji gotta, tak pro Gabby tato disfunkce není žádnou radostí. Jestliže se totiž mozek nenaučí zavčas chápat a vnímat bolest jako prostředek k vyhnutí se nebezpečným místům (rozpálená plotna, kino, cirkus, politické mítinky,…), dochází v podstatě k sebepoškozování (je to slovo vůbec? Zjistěte více!) i při tak banálních činnostech, jako je škrábání (Gabby již na jedno oko bohužel nevidí, v mládí si jej nevědomky poškrábala tak, že již bylo potřeba jej odebrat) nebo kousání prstů, které běžným dětem nijak neškodí.

Na její nemoc neexistuje lék, ale s časem se prý i takto postižený člověk naučí žít relativně normální život. Gabby čeká zbytek života s jedním částečně funkčním okem a podvodními brýlemi, bez kterých se už prakticky neobejde.

Dívka, která má obří nohy

Sir mix-a-lot by asi řekl jen něco jako „I like big butts and I cannot lie“, politik by prohlásil korektní „Toto je, skutečně, ale dozajista nestandardní typ voliče“ a běžné dítě by se začlo nejspíše smát a ukazovat prstem, případně v hysterickém řevu utíkat v opačném směru, než ve kterém se objeví Mandy Sellars. Důvody pro předchozí zmíněné reakce jsou (kromě té politické) poměrně opodstatněné. Proč to?

Už při narození měla Mandy Sellars nohy velké jako… no prostě velké. Od té doby rostly a rostly, rychleji než cokoliv jiného. K dnešnímu dni nohy této již 34leté ženy váží přes 95 kilogramů, ačkoliv jinak je poměrně rachitického vzrůstu. Ačkoliv nikdo neví, co její deformaci přesně způsobuje, někteří lékaři se přiklánějí k diagnóze, že se jedná o syndrom proteus, při kterém dochází k nesprávném růstu kostí, částečném gigantismu a podobně veselých věcí.

proteus

Mandy její vada až zase toliko nevadí, naučila se s ní žít, řídí dokonce též auto a pracuje. Takže ženy, které brečíte, že nemůžete na svou nožku sehnat tu správnou velikost boty, kalhot nebo jiného druhu oblečení pro spodní část tělní, buďte rády, za to co máte. Tedy kromě Mandy. A my ostatní, buďme rádi, že jsme vyrobeni tak, jak jsme. On si to sice nikdo nevzme k srdci, natožpak já, ale je potřeba to občas napsat nahlas. Tak.



Nyní se můžete kochat frázemi vedoucími právě sem:

proteus syndrom


Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *