Krvavé sprchování

Než začnete číst, pusťte si níže uvedné hudení video pro správné podkreslení zážitku. Já počkám… Tak, už?

By jeden nevěřil, kterak nebezpečné může být sprchování. Před chvílí jsem se umístil do sprchy za účelem očisty, přičemž asi po patnácti vteřinách jsem sebou trhl, už nevím z jakého důvodu, a loktem jsem vysklil jedno ze tří zrcadel v mém bytě. No co vám budu povídat, krve jak z prasete, všude střepy a uprostřed toho já, docela nahý se sprchovou hlavicí v ruce jedné a mýdlem v ruce druhé jsem jen nechápavě s úžasem sledoval pomalu se do červena barvící se vodu odtékající lakonicky do odpadového otvoru.

Chvíli jsem přemýšlel, jak se pozná tepenné krvácení od krvácení běžného, kolik má asi tak člověk litrů krve a jaký může být její aktuální průtok. Z úvah mě vyrušila až mírná panika mého vlastního mozku, kterému se nelíbilo, že tam jen tak stoicky lelkuji uprostřed střepů s tekoucí vodou, pindíkem pohupujícím se v rytmu diska zdálky i zblízka a nic nedělám. Začal jsem tedy konat. Zavřel jsem vodu, protože jsem si byl vědom toho, že krev se může vždycky hodit červenému kříži, eventuelně producentům akčních filmů a přemýšlel co dál. Střepy byly ve vaně, v umyvadle, na zemi, na pračce, ba i v oblečení určenému na vyprání (od té doby co jsem nezaměstnaný již nemohu věci jen tak vyhazovat a naučil jsem se prát). Zapeklitá situace, povídám si.

Protože se však sprchový závěs začal hbitě zbarvovat do ruda, a rybičky na něm nakreslené začaly mít mírně vyděšené výrazy, bylo nutné již skutečně konat. S myšlenkou, že se nesmím hlavně dostat do šoku, jsem se opatrně vmanévroval do papučí, abych si teprve uvědomil, že stále držím v ruce mýdlo. To jsem tedy odložil a podle hesla „když to nejde opravit lepící páskou, tak jste jí nepoužili dostatečné množství“ jsem se jal hledat právě tento nástroj první záchrany. Nakonec jsem našel prošlou lékarničku, která se už nehodila do vozidla automobilového, ale doma se válet mohla. Otevřel jsem ji, našel potřebné propriety a díru v mém těle umělecky zazátkoval.

Pokud v tuto chvíli wonderujete, zdali jsem přežil, pak byste měli vrátit školné. Těm pomalejším z vás to přesto prozradím: Přežil jsem v plné své kráse a k újmě došlo pouze materiálně technologické. Výsledné skóre mého dnešního snažení o očistu by se dalo sumarizovat zhruba takto: 1 rozbité zrcadlo, 1 poškozená tkáň na levé horní končetině, 130 střepů různě rozesetých v koupelně, spousta krví potřísněného nábytku a jedna rozšlápnutá gumová kachnička (kolaterální demiž).

K dokonalosti celé situace už chybělo jen správné hudební podkreslení, třeba Yakety Sax nebo něco podobně… veselého.

YouTube Preview Image

Ponaučením z celého příběhu budiž fakt, že sprchovat se je potřeba vždy ve více lidech, ideálně opačného pohlaví či různě namíchanými. Proč? Protože kdykoliv jsem se sprchoval s někým, nikdy se mi nic takového nestalo… Dobrovolnice? Hlaste se na můj e-mail či do komentářů níže.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *