Muž mnoha tváří, to se dá říct o nejednom politikovi naší legrační „politické“ scény. Možná by se některému z nich líbila i tato roztomilá dvouobličejová kočička. Co je na tomto tak zajímavého, je fakt, že se událost očividně opakuje a víceobličejová kočička je tu letos znova. Pravda, tato už nevypadá tak roztomile, má jedno oko uprostřed, prý má dva mozky a dokonce dokáže vrnět i stereo. Každopádně je však zajímavé sledovat, kterak si s námi (či s našimi kočíčími miláčky) příroda zahrává.

Na zajímavé či zajímavě umístěné značky mě dnes upozornil jeden kolega z práce. Některé z nich jsou opravdu skvostné. Škoda jen, že u nás (myšleno v ČR) narazíte pouze na poměrně nudné variace. Maximálně se místy vyskytne ručně psaná informace, která většinou nesplňuje ani základy elementární zábavy a následně i přesto koluje dalších osm let po internetu jako „velká novinka“, za což jsou mimochodem obvykle zodpovědní senilní státní zaměstnanci, kteří v úřadu dožívají a internet s powerpointem, jež udržuje jejich mysl i stimulátor kardia v chodu, je pro ně jediná záchrana od vyhazovu z důvodu úmrtí.

Když už jsem zmínil ty umírající senilní jedince – k novému roku nám naše skvělá superultramega vláda naježila sborník plateb nad rámec základního pojištění a k němu vydala Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008 (ACHTUNG! PDF! Nicht klicken). Trapně socialistické gesto potvrzuje už malůvka batohu z padesátých let na přední straně brožury. Prakticky nejde o nic jiného, než o promyšlenou formu žebrání, podporovanou státem. Každý žebrák vám potvrdí, že je pro něj snažší počkat, až za ním někdo přijde a dá mu deset, dvacet, třicet, padesát, nebo třeba i sto korun – je to totiž daleko jednodušší, než se snažit problémům čelit a řešit je. A podobně je tomu i s naším zdravotnictvím – reformy se nechystají, jediné co ten pandulák vymyslel bylo, jak dostat více peněz z poplatníků. A protože přímé zvedání daní (sociálních, zdravotních, jež jsou mylně považovány za „pojištění“) není populární, rozhodl se jít formou právě založenou na žebrání – tj. vezmu tu i tam okolojdoucím po pár desetikorunách, však oni to přežijou. Mou tezi potvrzuje i dovětek na poslední straně brožury: „Reforma je připravena pro rok 2009, ale musí ji schválit parlament!?„. Ano, 2009 + v tom výhrůžném otazníku je skryt výsměch v podobě „haha, kokůtci,  stejně to neprojde a na mé sliby si nikdo z vás už nebude pamatovat“. A do té doby si na placení už zaplaceného lidé zvyknou a pojede se dál. Bohužel.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *