Údaje v titulku spolu ne tak úplně souvisí. Tedy už z principu, že ano. Kdo kdy viděl – důchodce s kbelíkem plným… eh, nebudeme rozbředávat sémantiku tohoto, raději.

Musím dnes bohužel učinit takovou drobnou výjimku a zařadit lehce adhezní příspěvek. Proč? Protože má profesionálně zpracovaný trailer (čti: upoutávku) + taky proto, že je to dobrá kokotina no… Ženy a striktně katolicky založení lidé by neměli odkaz pravděpodobně otevírat, neboť by obsah nemuseli úplně… jak to kulantně říct… polknout.

The five litres experiment aneb za jak dlouho dokáže jediný muž naplnit pětilitrovou nádobu svým vlastním spermatem?

Je tam mimochodem též výherce a nějací finalisté. Kdo má žaludek, může si tyhle vuťáky prohlédnout do hlubšího podrobna, udělat nějakou tu sociologickou sondu nebo tak… Kdo žaludek nemá, dá si jistě něco jiného na zklidnění.

A pojďme dále! V poslední době je to ve vozidlech městské hromadné dopravy poměrně výživné. Nejen kvůli odéru z lidí, kteří se sprchovali naposled při sametové revoluci, když do nich snb stříkala vodními děly, ale také kvůli avantgardnosti chování některých jedinců. Tak kupříkladu tuhle do mě jednou při cestě směrem do práce dloubla nějaká postarší paní a poťouchle pravila „máte špinavé boty, mladíku!“ a tvářila se tuze přísně. Asi na vteřinu jsem zvažoval, že ji plácnu po papuli, ale pak jsem si to s ohledem na spolucestujících smysl pro seniorskou rovnoprávnost rozmyslil a pravil jsem (snaže se napodobit jazyk jejího mládí a přiblížit se tak seniorce po dobrém): „Jářku, teta! Jak vás napadlo, že mě tento váš názor zajímá?“

Chvíli koukala jak ta učitelka co točila to porno a pak odvětila směrem ke spolucestující (obdobně staré rachejtli): „No, tady je vidět, jak je ta výchova zanedbávána. Mladší nemají ke starším už vůbec žádnou úctu.“ Respondoval jsem slovy: „Jakpak to, panímámo? Hačáte hezky? Hačáte. Můžete dloubat holí? Můžete. Nuž tak buďte ráda, seberte rozum do hrsti a nekažte si tu cestu do ordinace takovými prupovídkami.“ Už se na mě ani nepodívala a pak už jsem vystupoval, takže nevím, co se dělo dále.

Každopádně je mrzuté, že člověk už nemůže ani jet tramvají, aniž by se na něj nějaký ten geront nekoukal kysele jak čak noris při konzumaci moče.

Dnes zakončíme citací, jež zaslechl jsem v televizní bedničce, kde nějaký IT odborník reagoval na dotaz k (asi) softwarovému tématu:

„Některé věci jsou dokonce propojené tak, že ani nikdo neví jak.“

Já jen krátce dodám, že to je tuze velká a moudrá pravda, která platí především v korporacích a státních podnicích.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *