Jak dál?

Příliš brzy na práci, až přespříliš pozdě na spánek. Minimálně tedy na spánek kvalitní. Toto jsem si dnes kolem tří hodin padesáti minut ranních říkal, zatímco jsem své ztuhlé mrzuté tělo vláčel z postele směrem k … zářným zítřkům chtělo by se říci, ale všichni víme, že to není pravda, chm…

Spánek, nedostatečná to komodita. Na druhou stranu jsem slušně vychován – bylo mi vždy říkáno, ať pomáhám starým lidem a zdá se, že mé tělo si to vykládá po svém. Někde jsem totiž četl, že nedostatek spánku velice napomáhá Alzheimerovi! A protože Alzheimer je bodrý kmet stářím dosahujícím něco kolem stočtyř lét, dostávám tak svému vychování. Pěkné, což?

Každopádně ještě více než nedostatek spánku a následné formování toxických plaků sloučeniny beta-amyloidu v mé mozkovně lebeční mě trápí otázka nikoliv kam s ním, nýbrž co dál! Ano, mohl by tam být otazník, mohl. Dám ho sem:

?

Spokojeni? Tak.

Tedy otázka je zřejmá: Kam s ním? Teda, né, eh… chtěl jsem napsat: Jak dál?

Takovou otázku může si položit nejeden začátečník v oboru penetrace – a to jak ve smyslu absolutním (sexuálním), tak přeneseném (korporátním) – ale kladu si ji také já. Ovšemže v mém případě jde o důvody ryze pragmatického rázu.

Kladu si především otázky typu – čím vydělávat? Prostituce? Drogy? Sex? Prodej domácí video tvorby z doby, kdy jsem byl ještě pružný? To asi ne. Pravděpodobně málokdo by chtěl sledovat prasárny, kterak téměř dospělý chlap vyšívá veselé obrazce na kanavu speciální vyšívací přízí ze 100% bavlny rychlostí 5,5 stehů za centimetr… Uznávám, že o takových věcech bych zde neměl psát, když to tady čtou i děti – na druhou stranu já nemůžu za to, že na vut kolejích je jim plně přístupný necenzurovaný internet.

V mých úvahách o budoucnosti a výdělečných činnostech jsem došel až tak daleko, že bych si mohl vsadit třeba sportku. Celý ten sázecí byznys mi však přijde poněkud podvodného rázu – kupříkladu před vánocemi jsem se na malou chvíli nakazil infekcí zvanou štěstí a uhodl čtyři z šesti tažených čísel! Jackpot pro první tah byl 6 milionů korun českých, pro tah druhý 13 milionů, superjackpot činil milionů 17 a já vyhrál pětikilo…

Jesti to tedy někomu přijde správné, natožpak logické, pak je nejspíše uživatelem obličejové knihy či zrovna dostudoval hyperbolickou topologii. Tak.

Jednoduše vyhrát pouhopouhých pětset peněz uhodnutím většiny z losovaných čísel mi nepřijde logické, natož zajímavé. Navíc s ohledem na dnešní události se dá celkem bez nadsázky odhadnout, že i v případě kdybych uhodnul všech sedm čísel z šesti a vyhrál spoustu milionů, Vítek by mě zažaloval za to, že jsem sazce svou výhrou způsobil škodu. A škodou samozřejmě nemyslím folksvágn.

Takže sázet u sazky bude dost podobné jako jít si v tomto století koupit chléb s vidinou toho, že vydrží víc než dvě hodiny čerstvý, či investovat do řeckých státních dluhopisů.

Z nějakého důvodu mi toto dnešní téma připomnělo tento kalendář. Zdá se mi celkem na piču. Ne že bych se tím snad cítil být pohoršen, ale proboha kdo by se na něco takového chtěl dobrovolně dívat? Navíc představím-li si to jako kalendář v práci, je to ještě absurdnější – tam už teď kam se podívám, tam samá p… no píča no, co se s tím tady budu tečkovat.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *