Já bych všechny ty podzimy zakázal…

Léto nám končí, zdálo by se, ale všude okolo vidíme co? Kromě bordelu a budižkničemovství také zimu, potažmo pod-zimu nebo podzim. Někdo vidí bílé myšky, známku to deliria tremens, což je skvostná záležitost lemující život mnoha alkoholem nakypřených jedinců. Nesouvisející. Hmm.

V posledních depresivních dnech nedaří se mi navázat hlubší vztah se sebou samým. Je to bizarní – vím co chci a vím jak toho dosáhnout, ale nějak se mi nechce se připojit k té správné zástrčce, propojit v mozku ty dvě strany a začít na tom tvrdě pracovat. Možná to souvisí s nově diagnostikovaným (ne)zdravotním stavem a nutností pro zlepšení dělat něco, co vůbec není snadné, natož rychlé.

Zjistil jsem, že mi s přibývajícím věkem a ubývající hřívou tak nějak dochází trpělivost. Trpělivost s lidmi, se státním aparátem, s úředníky, se sebou samým, s výpočetní technikou a v neposlední řadě se stávkujícím kuchyňským vybavením – kupříkladu naposled jsem si těsně před dovolenou takřka uřízl kus prstu nově zakoupeným nožem na řezání chlébu.

Ale to se holt tak někdy stane. Zrovna mimochodem poslouchám balkánský rap/ska, vlastně je to trochu beat box, není to vůbec zlé. V posledních týdnech jsem se do toho nějak více obul a procházím tvorbu tohoto bohem neposvěceného místa. Mimochodem (ano, použil jsem tento výraz již podruhé za velmi krátký čas – neostýchejte se na to poukázat) věděli jste, že výraz „balkan“ pochází z tureckého slova jehož význam by se dal volně přeložit jako „řada zalesněných hor“? To je vskutku nezajímavá a naprosto nesouvisející informace. Hmm. Mrzuté.

Ale to jsem odbočil od tématu. Jaké bylo vlastně téma? Netuším, jsem líný posouvat posuvníkem zpět nahoru o těch několik málo řádek, bych zjistil jaké vskutku původně bylo. Zvolím tedy nějaké jiné. Třeba zrovna ta lenost – kterak relativní je to pojem. Petr Šabach kdysi v jedné krátké povídce popsal lenost výstižně krátkým příběhem (volně parafrázováno):

O jednom známém hudebním skladateli se tradovalo, že byl tak líný, že většinu svého života proležel na kanapi, kde se věnoval bohulibému skládání hudebních děl. Když mu jednou upadl notový sešit s téměř dokončeným dílem za postel, bez přemýšlení vzal nový sešit a začal dílo psát od píky, aniž by se namáhal upadnuvší dílo hledat.

Takže jemu lenost v podstatě přidala více práce, protože dílo musel napsat úplně od začátku. Znamená to, že byl skutečně líný? Tato jeho vlastnost mohla lidstvu přinést dílo kvalitnější, a nebo také ne, to už bohužel neposoudíme, neboť dílo za gaučem upadlo již nadosmrti v zapomnění. Doslova.

Z toho plyne, že kdybych nebyl líný pohnout posuvníkem trochu výš, nikdy byste si nepřečetli tato slova. Ani tohle slovo. Ani toto. Atd. Prostě celý článek nabyl by naprosto jiného ubohostí kvasícího dojmu a vy byste jen unyle koukali, kterak se zde vyskytují zdrcnuté chuchvalce písmenek, které nedávají valného smyslu. A nebo …? Smajlík.

Ano, toto vše bylo o ničem. Stay tuned.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *