Dříve to byli cigáni. Vlastně egypťané. Tedy v době dávné. I když přišli ze vzdálené indie, styděli se za svůj původ a všude rozhlašovali, že jsou egyptians (ídžipšns). Časem toto zkrystalizovalo v gyptians a později jen zkráceně gypsies, což je dnešní anglosaský výraz právě pro cigány.

Ale na našem území tomu bylo přece jen trochu jinak. Byli zde prve jako cigáni. Pak přišla jedna z prvních džamil a řekla „ne! To je uražka, budeme jim odteď řikat cikáni nebo lepe romove! Jenom tak je to korektni a politicke!“, uzavřela kvapně debatu sama se sebou, zejména proto, že ostatní byli myšlenkami někde v poslanecké kantýně a přemýšleli, jestli je v ten den zrovna indiánek ve slevě za tři kačky nebo za plnou cenu tři padesát.

Časem se tak hovořilo nikolivěk o cigánském problému, ale romském problému. Výraz problém se ale přestal brzy jevit jako korektní, zavedla se tedy tzv. romská otázka. Od té doby bylo po problémech! Žádné problémy s cigány nebyly, páč vše bylo přece jen otázkou! Otázkou času, kdy se vytratí všechny radiátory z bytů těchto romů, kdy zmizí ve městě všichni potulní psi a kdy bicykly a autorádia začnou proudit skrzevá non-stop zastavárny ve velkém…

Každopádně ani toto slovní spojení se nelíbilo – tentokráte zejména pseudohumanistům ze zahraničí, na což briskně reagovali pupky si natláskávající v limuzínách se vozící vládní pepíci a ustanovili si nový politický termín pro tento problém či otázku a začali cigánům říkat prostě: nepřizpůsobiví.

Hle! Tudy na to. Pod tento placatý termín lze úspěšně schovat jak všechny romy, tak cigány a dokonce i cikány. Tož pěkně nám to tu kvete, což?

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *