
S výrazem člověka, který právě posnídal mentálně zaostalou kaši a natrhal mamince kočičky k svátku, či ke dni matek či čemu, do krabice od bot, jsem vám sepsal básňyčku o mé cestě z autobusové zastávky k místnímu mému domovu (viz minulý příspěvek). Je to sice jen asi pětset metrů, ale dnes to byl vskutku výživný očistec. Už v autobuse to začalo. Řídila baba, což by nevadilo, ale klimu měla nastavenou na 17 stupňů (není to přesný odraz...
Read More
Kdopak se nám kde ukecl