Budu se ženit!

Nedávný čin mého ruského kolegy mě donutil se zamyslet nad svým životem. Učinil totiž významný životní krok, kterým si otevřel cestu k mnoha dalším možnostem. Můj ruský kolega totiž včera do práce přinesl svatební dort! Velmi chutný svatební dort! Je tedy zřejmé, že se musím oženit! Ano, čtete velmi správně.

Že kolega přinesl do práce svatební dort by sám o sobě problém nebyl, kdyby mě s ním nezanechal o samotě! Dort do mě spadl jako do rokle rychleji než byste řekli švec! Přitom na dort si pochopitelně dělaly zálusk téměř všechny kolegyně, neboť podobně jako chytáním svatební kytice se chtějí i vložením kousku dortu do svých útrob stát na chvíli obdivovanou účastnicí svatby. I nestalo se tak, neboť dort jsem spořádal téměř celý sám na posezení. A to je mrzuté zejména pro spořivou kolegyni, která držela od pondělí půst v očekávání koláčků svatebních a dortů obžérstvých (je to vůbec slovo? wonderujte!) zadarmo.

Ač zbytek dne jsem strávil v cukrovém komatickém stavu, stálo to za to! Už jen kvůli té převratné myšlence na ženění. To je totiž jediný způsob, jak se legálně dostat k dalšímu kusu svatebního dortu! To je můj jediný cíl pro následující dekádu. Takže ženy, vězte, že jsem od nynějška k mání za kus dobrého dortu! A to přesto, že mi na něm obvykle chutná ponejvíce marcipánová/fondánová potahová hmota, která je prostě… božská. Ideálně s vanilkovo citrónovou příchutí, hmmmm. Mmmmmm. Mňam!

Není bez zajímavosti, že sedm kilogramů této hmoty se dá pořídit už za 1 000 kč. Zvažoval jsem ji sobě koupit, ale má trvanlivost jen 10 měsíců, takže jsem si nebyl jist, jestli je to úplně správná volba. Ale ještě uvidím. Kdybych sem přestal psát tak víte, že jsem si ji koupil…

Hmmm, není rozkošně modrý? Prostě skostné!

Obžérství, ač je možná hřích, může vést i ke svatebním úmyslům – to je přece cíl většiny křesťanských církví – spojit ovečky v malé nudné celky a dostat z nich maximum šťávy v podobě odpustků (vlastně dnes se tomu říká podpora církve). Zajímalo by mě, jaký názor by na tuto rozporuplnou problematiku měl papež. Hmm. Zkusím mu napsat.

Co se týče té svatby, tak vězte, že jsem vysoký, tlustý a hloupý. Což je dobré, protože vykrmit mě už nebudete muset, nebudete se vedle mě cítit tlustě natož tupě, jak je tomu s jinými běžnými vzorky mužů. A to je bezva, no ne? Bohužel tedy nejsem ideální z jiných hledisek – chodím do práce, vydělávám peníze, které vesměs přenechávám ženám aniž bych od nich v 60% případů chtěl koitální styk, dále také platím daně, provozuji živnost, do hospody prakticky nechodím, doma alkohol nepiji vůbec, umím prát, uklízet a bohužel nezahýbám s cizími ženami pokud to není vyžadováno.

Jak vidíte, toto jsou vlastnosti, které mě předurčují k životní samotě bez samičky – leč nezoufám; jak se říká – každý tovar má svého kupce, každá svině svého řezníka, takže dříve či později i já dojdu do fáze, že budu moci zkonzumovat ohromné množství svatebního dortu aniž bych se musel stydět za to, že nejsem ve svazku manželském.

A v místní prodejně Billa začali prodávat Skittles! Mrzuté :-(.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *