Bolesti zad

Posledních pět dní mě sužují kritické bolesti zad. A proto zde nyní patrně nebude toliko zajímavých článlů a informací jako doposud. Což je mrzuté. Co je ještě mrzutější je, že bolesti se periodicky opakují a neustále se zhoršují. Dostalo se to až do stavu, kdy jsem teď bez cizí pomoci nedokázal ani ležet na zemi. Respektive vlastně dokázal, neboť předvčerejšek jsem strávil v poloze ležmo a sledoval jsem celý den strop. Což mě vedlo k myšlence, že bych měl asi vymalovat. A to je veselé, zejména vezmeme-li v potaz můj aktuální stav.

Protože jsem se prakticky nemohl hýbat, tak jsem raději ani nejedl. Dal jsem si takový půst v podstatě, abych omezil vylučovací funkce na minimum. Stejně mi to nezabránilo v tom muset se několikráte na toaletu dopotácet. Určitě jsem u toho vypadal nenápadně a decentně asi jako když se cigánský zloděj snaží pronést z obchodu 70 palcovou televizi rovnou v kalhotách – v podstatě jsem se neustále opíral o zeď a říkal sprostá slova.

Včera už to bylo trochu lepší, dokázal jsem se zvednout z postele, což bylo prospěšné. Dokonce jsem začal též jíst. Dal jsem si hnusnou dušenou zeleninu. Zejména proto, že dobrou jsem doma neměl. Asi byla trochu jetá. Ale to nevadilo. Dal jsem si také banán. Později jsem zkoušel také inverzní lehátko, ale už tolik nezabírá, jako tomu bylo v minulosti.

Zbytek času jsem se pokoušel spát, ale zrovna včera se rozhodli v domě překopávat v některém z bytů koupelnu a nebo jen tak z prdele vrtat do zdí a dělat vrtací nepříjemné zvuky. Tudíž to bylo velmi lahodné a veselé.

Co není bez zajímavosti je, že se mi zdála řada snů, jako je tomu obvykle když jsem nemocen. V prvním snu jsem si stěžoval mé guru lektorce z masérské školy, že jsem ztratil víru v mírnění či léčení problémů skrze masérské techniky. Přesvědčovala mě, že tomu tak není, že to stále dokáže pomoci, tak jsem jí popisoval své problémy a ona mi navrhla, že se na to podívá. Já při tom rozhovoru seděl nahý obkročmo na lehátku a jako první navrhla, že mi změří šířku a délku mého rozmnožovacího nástroje. Překvapivě mi to v daný moment přišlo úplně normální. Co bylo poté si již bohužel nepamatuji, ale probudil jsem se s úplně stejně tragickými bolestmi, tudíž léčení ve snu je zřejmě velmi podobně účinné jako to ve státních nemocnicích.

Druhý sen byl z trochu jiného soudku – vše patrně v důsledku půstového dne a hladu. Někam jsem s někým cestoval, možná to teda byla trochu větší skupina a nakonec jsme se objevili v nákupním středisku. Šli jsme do nějaké restaurace a objednali si jídlo. Já si objednal něco, co jsem v tom snu přesně věděl co to je. Jídlo však nikdo dlouho nenesl a tak jsem začal být nervózní. Po nějakém čase jídlo dorazilo a číšník ho přede mě položil. Matně si vybavuji, že to bylo něco jako langoš s něčím nahoře. Ač vnitřně jsem váhal, protože jsem si plně nepamatoval co jsem si vlastně objednal, obořil jsem se na číšníka slovy: „To je jako ono?“

Načež do mě číšník beze slova nevybíravě drcnul, což já jsem si vyložil jako fyzickou inzultaci a vstal jsem, abych ho inzultoval také, on však začal utíkat nebo tam možná zůstal stát, to není jisté, protože najednou jsem se objevil někde v přírodě, tekla tam říčka a kvetli ptáci nebo tak, a objevil se tam najednou také Steve Carell! Hlavní hrdina americké verze seriálu The Office. Což mě nikterak nepřekvapilo (v tom snu). Co mě ale už překvapilo bylo, že na mě vytáhl pistoli (automatickou, něco jako magnum f92). Myslel jsem si, že to bylo proto, abych nebil toho číšníka, což je poněkud divný důvod. Nějak jsme spolu asi komunikovali, bohužel si nevybavím co jsme si říkali. Každopádně jsem mu zbraň vzal a vyhrožoval jsem mu, že ho postřelím, jestli mě nenechá na pokoji.

On se však nějak nedal a tak jsem ho střelil do stehna a trochu mě z toho zamrazilo, asi proto, že ani ve snu nejsem zvyklý jen tak střílet do lidí. Pak moc nevím co se dělo, jen si pamatuji, že došel až k řece, kde si nechal rozmluvit to, že mě bude sledovat, ale já ho i přesto chladnokorevně střelil dvakrát do zad, což si vybavuji že mi přišlo neskutečně nelogické a nechápal jsem důvod svého konání, ačkoliv teda se zdálo že žije i přesto a jen se trošku prohnul.

Pak jsem byl z ničeho nic zpátky v hotelu a balil jsem si věci. Probudil jsem se těsně poté, co jsem se lekl, že jsem někde zapomněl batoh, protože jsem vlastně jeho obsah vůbec nepotřeboval a tak nevím, kde nakonec skončil.

Freud by z toho vyvodil, že mám problémy se svým penisem a oidipovský komplex nebo tak něco. Ale faktem je, že mě jenom kurevsky bolej záda.

Sdílej tento článek

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *